Vernisáž ve Slabcích
Víte co to je didgeridoo? Ale popořadě. Paní Vlasta Uhrová již nějaký rok pořádá ve Slabcích na zámku drobné a zajímavé výstavy. Tentokrát oslovila moji ženu Stáňu Perlínovou a na výstavu jsme připravili fotky z Belgie, některé smírčí kříže a také fotky z české krajiny. Ostatně můžete se jít na výstavu podívat, otevřeno je v sobotu a v neděli odpoledne až do 22.11. 2013.
Na výstavě nás ale všechny čekalo několik velkých překvapení. Nejprve poprvé na vernisáži byli pozvaní muzikanti a zazpívali krásné dvě folkové písničky. Mrzí mě, že jsem se nezeptal, jak se jmenují.
To ale nebylo vše, po prohlédnutí a komentování vystavovaných fotek vytáhl kytarista asi dva metry dlouhý dutý kořen a začal do něj foukat. Takhle hraje didgeridoo (čti didžeridů), nejstarší hudební nástroj původních obyvatel Austrálie, který vydává úplně neuvěřitelné zvuky můžete si to poslechnout třeba zde na této stránce. Všichni jsme zcela u vytržení koukali a sledovali, jak takový nástroj zní. Myslím, že to bylo poprvé , kdy na veřejnosti na Slabecku takový nástroj zazněl.
Aby překvapením nebyl konec, pozvala nás paní Zázvorková ze slabeckého zastupitelstva na věž zámku, kde jsme v odpoledním sluníčku mohli dělat skvělé snímky nejen barevných javorů a kaštanů v parku, ale také se podívat na Slabce z nového nezvyklého úhlu. Uznejte, že na jednu vernisáž to bylo docela dost zážitků.
zde jsou i fotky – náhledy, stačí kliknout pro zvětšení
Dříví na rozhlednu je již připraveno
Na stavbu vyhlídky již tesaři přivezli krásné opracované trámy na stavbu rozhledny Na Plazích. Základy pro konstrukci a stejně tak i výchozí místo pro nástup na vyhlídku je již vybetonované. Jakmile beton vyzraje, bude možné vztyčovat konstrukci vyhlídky. Už se moc těšíme.
Zde je několik fotografií.
Diskuze o Mnichovu v Rakovnických novinách
Rakovnický deník uveřejnil na své titulní stránce článek o naší diskuzi s dr. Eduardem Stehlíkem o Mnichovu 1938. který se konal v sobotu 31.8. 2013 v naší kapli sv. Máří Magdaleny.
celý článek včetně fotogalerie si můžete přečíst zde
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/mnichov-1938-aneb-meli-jsme-se-branit-20130905.html
Nová kniha o osobnostech mikroregionu
I malé obce mikroregionu Balkán se mohou pochlubit řadou uznávaných osobností. Přesvědčit se o tom můžete v knize, která mapuje velikány mikroregionu Balkán. A že jich je. Členské obce mikroregionu se proto rozhodly, že nechají udělat publikaci zaměřenou právě na osobnosti Balkánu.
Romanu Hartlovi se podařilo nakonec sehnat informace o jednaosmdesáti velikánech, kteří se buď na území dnešního mikroregionu Balkán narodili, či jsou s lokalitou nějakým způsobem spjati. „V knize jsou uvedené již nežijící osobnosti, které pocházely z mikroregionu Balkán, nebo zde zanechaly nějaký svůj otisk,“ komentoval knihu starosta Pavlíkova Miroslav Truxa. Ten je z čerstvě vydané knihy přímo nadšený. Pochvaluje si také, že starostové nezvolili levnější verzi knihy.
Není to tedy jen brožura.“ Kniha nese název Král pěvců Karel Burian a dalších 80 historických osobností městysů a obcí mikroregionu Balkán. Právě z pojmenování knihy je už patrné, jaká osobnost má největší prostor v knize. Knihu si můžete zakoupit na obecních úřadech členských obcí mikroregionu Balkán, a to za cenu bezmála tři sta korun. Publikaci rovněž seženete v Rakovníku na Husově náměstí v knihkupectví vedle sídla Policie České republiky.
Kromě jiných osobností je v knize také velký prostor věnován rodině Croy ze Slabec.
Upraveno podle Rakovnického deníku (Miroslav Elsnic)
Mnichov 1938 aneb mohli jsme se bránit
OS Kostelík společně s Ladislavem a Pavlínou Čepičkovými uspořádali poslední sobotu na konci prázdnin setkání s významným vojenským historikem dr. Eduardem Stehlíkem. Dr. E. Stehlíka jsme mohli přivítat v Kostelíku již potřetí. Loni přednášel o Heydrichiádě a o příběhu vypálení Lidic, letos jsme si zvolili téma Mnichov 1938. Příčiny a důsledky jedné z nejtragičtějších etap moderních dějin jsou častým tématem nejen mezi historiky, ale i ve veřejnosti. Jak řekl dr. Stehlík, fotbalu, hokeji a Mnichovu rozumí u nás každý.
Povídání se stočilo především na možnost obrany a na situaci československé armády v druhé polovině 30. let , na výstavbu systému opevnění na našich hranicích i na možnosti a problémy obrany tehdejšího Československa, které mělo hranici s Říší po anšlusu Rakouska prakticky od Bratislavy okolo celého Česka až k Ostravě. Dr. Stehlík ale také podrobně mluvil o významných velitelích té doby a bylo zajímavé sledovat jejich budoucí osud. Prakticky všichni, kdo zůstali v tehdejším Protektorátu, byli nacisty popraveni, ti, co odešli a účastnili se bojů za osvobození republiky, byli následně perzekuováni nastupujícím komunistickým režimem. Vojenská akademie v 30. letech produkovala velké množství vysoce kvalitně vyškolených důstojníků a dokonce v období před válkou z důvodu nutnosti zkrácení jednotlivých výukových cyklů vypadly ze vzdělávacího programu takové předměty, jako je společenské chování. Však také tehdejší důstojníci naplňovali slovo důstojnost. O těch následujících důstojnicích to již, jak víme z vlastní zkušenosti vojenské služby, opravdu neplatilo.
Velmi zajímavé bylo také sledovat postup výstavby vojenského opevnění jako velmi rychlý a velmi efektivní projekt, který prakticky v rozmezí několika málo let výstavby byl schopen zajistit velmi efektivní obranu celého státu a to v kombinaci s velkými pevnostmi, menším systémem pevností a doplněných o známé a standardizované řopíky, které známe i z blízkého okolí Prahy.
Systém mohl poskytnout velmi účinnou obranu svěřeného území a jeho palebná síla byla i ve srovnání s tehdejší armádou nacistického Německa zcela srovnatelná. Na vždy zaznívající otázku „Měli nebo neměli jsme se bránit?“ tak zase nepadla jednoznačná odpověď
Prezident Beneš jako politik přistupoval k celému problému s ohledem a se znalostí mezinárodní politické situace a rozhodl se raději zachovat národ než ho vystavit smrtelnému nebezpečí, když se prý ptali Jana Masaryka, syna TGM, co by v roce 1938 udělal jeho otec, Jan Masaryk odvětil, „Tatík by řekl tož budeme sedlat“. Po skončení povídání dr. Stehlíka jsme se ještě v následující diskuzi dotkli celého problému i z mnohem širších historických, politických i ekonomických souvislostech.
Celého setkání se v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku zúčastnilo asi 50 posluchačů nejen z Kostelíka, ale i z okolních obcí.
Fotografie budou následovat