Posezení na návsi

Letos jsme měli málo příležitostí se společně setkat a probrat novinky a připomenout si staré příběhy. Protože se nekonaly čarodějnice, pozvali jsme členy našeho OS Kostelík v sobotu 10.7. na společné posezení na návsi po povídání Jirky Žáka o geologické minulosti Křivoklátska (více zde). Láďa Pucholt již jako tradičně od oběda opékal na rožni velkou krůtu, Renata a Věra připravily občerstvení na stůl, narazili jsme soudek, přinesli víno a bylo dobře. Krůtu jsme do večera rozporcovali a zbaštili, pivo jsme dopili někdy v podvečer a až do 11.00 v noci poslední vytrvalci dopíjeli víno. Moc krásný podvečer, večer a noc.  Je moc dobře, když se lidé mohou setkávat a společně sdílet zážitky.

 

Jak sopky a zemětřesení vytvářely Křivoklátsko

V sobotu 10.7. se v Kostelíku konala další debata se zajímavým hostem. Pozvání do Kostelíka přijal Jiří Žák, geolog z Přírodovědecké fakulty UK a vysvětlil nám laikům, jak vznikalo Křivoklátsko a jaké síly a tlaky formovaly naše krásné okolí. Jirka Žák nejprve zasadil historii Země do širšího kontextu a vývoje naší planety a vysvětlil, proč Křivoklátsko vznikalo někdy před 630 – 550 mil. let někde v blízkosti 60° jižní šířky na okraji tehdejšího prakontinentu Gondwany a praoceánu. Tehdy se tektonická deska praoceánu postupně zasouvala pod tektonickou desku kontinentu. A tam někde v tom smyku a tření dvou desek s obrovskými výbuchy vulkánů a zemětřeseními vznikají horniny, které se za dalších 550 mil let budou jmenovat Křivoklátsko. V podobné situaci je nyní střet Euroasijské desky a Tichomořské desky někde u Japonska. V hloubce moře se pomalu Tichomořská deska zasouvá pod tu naši Euroasijskou a na styku dvou desek vznikají tlaky, zlomy a jiné procesy, které se pak projevují výbuchy sopek, zemětřeseními a třeba vlnami tsunami. To všechno zažily horniny Křivoklátska před 550 mil. lety.

Nejčastějšími materiálem, který takto vznikl, jsou droby, pískovcovitá sedimentární hornina, která se usazovala v místě, kde na sebe narážejí dvě desky, některá místa Křivoklátska tvoří černé břidlice, často s příměsemi síry, které se používaly k primitivní výrobě kyseliny sírové, jako třeba pod Poláncem u Modřejovic a plavilo se to v 19. stol. na Javornici u Marka.  Výbuchy sopek dokládají tvrdé čediče, přesněji spylity (tedy ztuhlá láva), které se také u nás nacházejí.  Další vyvřeliny na Křivoklátsku, tedy doklady sopečné činnosti, jsou buližníky. Nejzajímavější vývoj měly kameny, které vznikly jako usazeniny dílem mořského písku a bahna a dílem sinic a řas tedy jednoho z prvních organismu na planetě. ALE JAK SE JMENUJÍ ?

Povídání Jirky Žáka bylo naprosto fascinující a velmi zajímavé. Myslím, že mnohé z nás laiků nadchl pro geologické zkoumání historie naší Země a až půjdeme někde po lese nebo na cestě a vykopneme z hlíny kus šutru, budeme mít k tomu kusu kamene trošku jiný vztah. Na povídání s Jirkou Žákem se nás sešlo celkem 26 nadšených posluchačů, kteří se po skončení povídání ještě dlouho ptali na další a další podrobnosti, na další příběhy z dávné minulosti planety. Proto z tohoto setkání vyplynulo zcela spontánní pozvání Jirky Žáka do Kostelíka na příští rok. Tentokrát zabrousíme asi do geologicky skoro žhavé současnosti a budeme si vyprávět o tom, jaké síly formovaly tok Berounky, jak vznikala Čertova skála, jak žili trilobiti, nebo jaké další krajinotvorné procesy utvářely místa, kdy nyní tak rádi pobýváme.

 

Jak se jezdila Šestidenní

V Kostelíku máme celou řadu vynikajících osobností. Jednou z nich je bezesporu i Míra Tupý, několikanásobný účastník nejtěžšího závodu motorek na světě. Poprosili jsme Míru a ten byl tak laskav, že nám v kapli vyprávěl, jak to bylo se Šestidenní, jaké podmínky mají závodníci na motokrosových motorkách, jaká jsou pravidla takového závodu a jak se vlastně takový závod jezdí.

V sobotu 3.7. jsme se sešli v kapli a Míra začal vyprávět, jak vůbec takový závod vznikl, jak se k ježdění na motorkách dostal on a jaké podmínky na závodech musí snášet závodníci, kteří chtějí uspět. Na konci 50. let a v 60. letech závodníci jezdili v běžných montérkách používali běžné helmy a přes obličej nosili běžné šátky. Míra Tupý nosil puntíkovaný šátek, a proto byl mezi závodníky největší fešák.

Závodníci museli během 6 dnů ujet 2000 km cestou necestou blátem i po kamenech, přes potoky a stržemi a jenom největší borci dojeli do cíle. Tehdejší pravidla zakazovala jakoukoliv vnější pomoc a závodník se musel o svoji motorku postarat sám a opravit vše, co se cestou poničilo nebo porouchalo.

Výměnu píchlé duše uměli tito mistři řídítek za dvě a půl minuty a vyklepat rozbitý ráfek od kamenů byla maličkost. V té době v

šichni jezdili na vynikajících Jawách, které patřily k nejlepším na světě. Kdo měl Jawu Libeňák, tehdy nejlepší motokrosový stroj, měl naději na úspěch.

Na povídání o Šestidenní se nás sešlo v kapli sv. Máří Magdaleny celkem 17 nadšených posluchačů, kteří nadšeně poslouchali historky ze závodů i historky z doby, kdy Míra Tupý pracoval na závodech jako Maršál, tedy jako jeden z hlavních rozhodčích celé soutěže.

V Kostelíku proběhne hasičské cvičení

Dostali jsme zprávu od našich Kosteláckých hasičů.

V pátek 2.7. od 18 hod. proběhne v Kostelíku plánované hasičské cca 2.hodinové cvičení pro náš okrsek (obvod). V průběhu cvičení odčerpáme přetékající rybníček (požární nádrž).

Cvičení je určené pro sbory dobrovolných hasičů z vesnic Kostelík, Modřejovice, Svinařov, Slabce, Skupá, Hracholusky, Novosedly, Újezdec, Hřebečníky, Týřovice a Skryje. Cvičení je zaměřené na dálkovou dopravu vody přenosnými motorovými stříkačkami v nepřístupném terénu např. při požáru lesů, kam se nedostanou velká hasičská auta.

Povídání s Mírou Tupým o Šestidenní

Přátelé,

srdečně vás zveme tuto sobotu 3.7. do kaple sv. Máří Magdaleny v Kostelíku na povídání s Mírou Tupým o jeho motocrossových závodech o legendární Šestidenní a o podmínkách, které panovaly v 60. letech.

Přijďte si poslechnout našeho souseda v Kostelíku Míru Tupého a  dozvíte se mnohem více.