Jak sopky a zemětřesení vytvářely Křivoklátsko

V sobotu 10.7. se v Kostelíku konala další debata se zajímavým hostem. Pozvání do Kostelíka přijal Jiří Žák, geolog z Přírodovědecké fakulty UK a vysvětlil nám laikům, jak vznikalo Křivoklátsko a jaké síly a tlaky formovaly naše krásné okolí. Jirka Žák nejprve zasadil historii Země do širšího kontextu a vývoje naší planety a vysvětlil, proč Křivoklátsko vznikalo někdy před 630 – 550 mil. let někde v blízkosti 60° jižní šířky na okraji tehdejšího prakontinentu Gondwany a praoceánu. Tehdy se tektonická deska praoceánu postupně zasouvala pod tektonickou desku kontinentu. A tam někde v tom smyku a tření dvou desek s obrovskými výbuchy vulkánů a zemětřeseními vznikají horniny, které se za dalších 550 mil let budou jmenovat Křivoklátsko. V podobné situaci je nyní střet Euroasijské desky a Tichomořské desky někde u Japonska. V hloubce moře se pomalu Tichomořská deska zasouvá pod tu naši Euroasijskou a na styku dvou desek vznikají tlaky, zlomy a jiné procesy, které se pak projevují výbuchy sopek, zemětřeseními a třeba vlnami tsunami. To všechno zažily horniny Křivoklátska před 550 mil. lety.

Nejčastějšími materiálem, který takto vznikl, jsou droby, pískovcovitá sedimentární hornina, která se usazovala v místě, kde na sebe narážejí dvě desky, některá místa Křivoklátska tvoří černé břidlice, často s příměsemi síry, které se používaly k primitivní výrobě kyseliny sírové, jako třeba pod Poláncem u Modřejovic a plavilo se to v 19. stol. na Javornici u Marka.  Výbuchy sopek dokládají tvrdé čediče, přesněji spylity (tedy ztuhlá láva), které se také u nás nacházejí.  Další vyvřeliny na Křivoklátsku, tedy doklady sopečné činnosti, jsou buližníky. Nejzajímavější vývoj měly kameny, které vznikly jako usazeniny dílem mořského písku a bahna a dílem sinic a řas tedy jednoho z prvních organismu na planetě. ALE JAK SE JMENUJÍ ?

Povídání Jirky Žáka bylo naprosto fascinující a velmi zajímavé. Myslím, že mnohé z nás laiků nadchl pro geologické zkoumání historie naší Země a až půjdeme někde po lese nebo na cestě a vykopneme z hlíny kus šutru, budeme mít k tomu kusu kamene trošku jiný vztah. Na povídání s Jirkou Žákem se nás sešlo celkem 26 nadšených posluchačů, kteří se po skončení povídání ještě dlouho ptali na další a další podrobnosti, na další příběhy z dávné minulosti planety. Proto z tohoto setkání vyplynulo zcela spontánní pozvání Jirky Žáka do Kostelíka na příští rok. Tentokrát zabrousíme asi do geologicky skoro žhavé současnosti a budeme si vyprávět o tom, jaké síly formovaly tok Berounky, jak vznikala Čertova skála, jak žili trilobiti, nebo jaké další krajinotvorné procesy utvářely místa, kdy nyní tak rádi pobýváme.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *