Driftujeme na sever

Povídání o geologické minulosti Křivoklátska začalo v Kostelíku před rokem. Tehdy k nám přijel Jirka Žák, geolog z Přírodovědecké fakulty a vyprávěl, jak se vyvíjely kameny, po kterých tady na Křivoklátsku šlapeme. Po loňském úspěchu jsme pozvali Jirku Žáka ještě jednou a letos jsme se dostali k tomu, jak se promítají geologická období do tváře Křivoklátska. Horniny, které nyní nacházíme v našem okolí, se poprvé začaly formovat někdy na 50° jižní šířky v rámci tehdejšího prakontinentu Gondwana, když se oceánská deska nasouvala pod pevninskou a na okraji velkých sopek se formovaly první horniny, které známe okolo sebe. Pouze 3 mil. let trvalo jedinečné zaplavení, kdy se na dno usazovali všichni uživatelé tehdejšího moře a asi tak o 500 mil. let později jejich otisky a zkameněliny objevil Joachim Barrande. Geologický vývoj také dovede vysvětlit, proč jsou kopce na pravém břehu Berounky vyšší než náš levý břeh. Dozvěděli jsme se ještě spoustu dalších zajímavostí o kopích a lomech v našem okolí a co všechno mohou dokumentovat. Například víme, kde najdeme u Berounky hranici mezi starším kambriem a novějším ordovikem tedy hranici mezi vulkanickým a sedimentárním původem našich hornin.

A proč vlastně driftujeme na sever? Protože první horniny Křivoklátska vznikaly v prvohorách někdy před 600 mil let na jižní polokouli blízko trvalého zalednění, před 300 mil let jsme byli někdy s tropickém nebo subtropickém moři a nyní jsme na 50° severní šířky. Jak to bude dál?  Asi se severní Amerika srazí s Evropou. Ale ještě to bude chvíli trvat, za rok se kontinenty posunou po zemském plášti asi tak o 1 cm.

Na moc zajímavé povídání v Kostelíku přišlo celkem 17 lidí a všem se moc líbilo, co jsme se všechno dozvěděli.

 

Driftujeme na sever

 

Když k nám do kaple loni poprvé přišel geolog Jiří Žák a vyprávěl o geologickém vývoji Křivoklátska, uchvátil každého. Letos jsme Jirku opět pozvali a tentokrát bude vyprávět, kde všude na mapě světa bylo a kde asi i bude Křivoklátsko za pár milionů let. Takže přijďte se podívat, jak se  naše líbezné Křivoklátsko proměňovalo a jak se bude měnit i nadále v horizontu geologických dob.

Těšíme se na vás v sobotu 16.7. od 16:00 v kapli sv. Máří Magdaleny.

Jak sopky a zemětřesení vytvářely Křivoklátsko

V sobotu 10.7. se v Kostelíku konala další debata se zajímavým hostem. Pozvání do Kostelíka přijal Jiří Žák, geolog z Přírodovědecké fakulty UK a vysvětlil nám laikům, jak vznikalo Křivoklátsko a jaké síly a tlaky formovaly naše krásné okolí. Jirka Žák nejprve zasadil historii Země do širšího kontextu a vývoje naší planety a vysvětlil, proč Křivoklátsko vznikalo někdy před 630 – 550 mil. let někde v blízkosti 60° jižní šířky na okraji tehdejšího prakontinentu Gondwany a praoceánu. Tehdy se tektonická deska praoceánu postupně zasouvala pod tektonickou desku kontinentu. A tam někde v tom smyku a tření dvou desek s obrovskými výbuchy vulkánů a zemětřeseními vznikají horniny, které se za dalších 550 mil let budou jmenovat Křivoklátsko. V podobné situaci je nyní střet Euroasijské desky a Tichomořské desky někde u Japonska. V hloubce moře se pomalu Tichomořská deska zasouvá pod tu naši Euroasijskou a na styku dvou desek vznikají tlaky, zlomy a jiné procesy, které se pak projevují výbuchy sopek, zemětřeseními a třeba vlnami tsunami. To všechno zažily horniny Křivoklátska před 550 mil. lety.

Nejčastějšími materiálem, který takto vznikl, jsou droby, pískovcovitá sedimentární hornina, která se usazovala v místě, kde na sebe narážejí dvě desky, některá místa Křivoklátska tvoří černé břidlice, často s příměsemi síry, které se používaly k primitivní výrobě kyseliny sírové, jako třeba pod Poláncem u Modřejovic a plavilo se to v 19. stol. na Javornici u Marka.  Výbuchy sopek dokládají tvrdé čediče, přesněji spylity (tedy ztuhlá láva), které se také u nás nacházejí.  Další vyvřeliny na Křivoklátsku, tedy doklady sopečné činnosti, jsou buližníky. Nejzajímavější vývoj měly kameny, které vznikly jako usazeniny dílem mořského písku a bahna a dílem sinic a řas tedy jednoho z prvních organismu na planetě. ALE JAK SE JMENUJÍ ?

Povídání Jirky Žáka bylo naprosto fascinující a velmi zajímavé. Myslím, že mnohé z nás laiků nadchl pro geologické zkoumání historie naší Země a až půjdeme někde po lese nebo na cestě a vykopneme z hlíny kus šutru, budeme mít k tomu kusu kamene trošku jiný vztah. Na povídání s Jirkou Žákem se nás sešlo celkem 26 nadšených posluchačů, kteří se po skončení povídání ještě dlouho ptali na další a další podrobnosti, na další příběhy z dávné minulosti planety. Proto z tohoto setkání vyplynulo zcela spontánní pozvání Jirky Žáka do Kostelíka na příští rok. Tentokrát zabrousíme asi do geologicky skoro žhavé současnosti a budeme si vyprávět o tom, jaké síly formovaly tok Berounky, jak vznikala Čertova skála, jak žili trilobiti, nebo jaké další krajinotvorné procesy utvářely místa, kdy nyní tak rádi pobýváme.