Prof. Bárta mluvil o objevech v Egyptu
Je již tradicí, že v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku se konají zajímavá setkání. Letos jako první přijel do Kostelíka prof. Miroslav Bárta, ředitel Egyptologického ústavu a známý odborník nejen na dějiny starověkého Egypta. V sobotu 16.7. 2016 od 16:00 vyprávěl o posledních objevech v lokalitě Abu Sír ve známém pyramidovém poli a pohřebišti na přelomu dynastií v Egyptě. Vyprávění se soustředilo na období okolo roku 2500 před Kristem, tedy na období Staré říše v Egyptě. Prof. Bárta na příkladu vývoje egyptské společnosti, kultury, ekonomiky i způsobu vládnutí doložil dramatické změny společnosti. Tyto proměny starověké společnosti také souvisí se změnami klimatu a s ní spojenými ekonomickými důsledky pro celou egyptskou společnost.
Moderní egyptologie již zdaleka není zaměřena pouze na objevování starých hrobek a celých nekropolí, ale v jeho týmu pracuje celá řada dalších odborníků od statiků, techniků, kartografů, přírodovědců a dalších profesí, které se podílejí na výzkumu v Egyptě a dokumentují tak jednotlivé společenské změny ve starém Egyptě.
Povídání prof. Bárty o Egyptě zajímalo velké množství posluchačů z Kostelíka i z širšího okolí. Na přednášku přišlo celkem 52 nadšených diváků, kteří se v jednotlivých dotazech zajímali o další a další podrobnosti ze života starých Egypťanů. Dotazy směřovaly od pohřbívání běžných obyvatel Egypta, přes počet obyvatel starověkého Egypta až na velmi profesionální dotazy na rodovou příbuznost tří královen jménem Chentkaus.
Již se těšíme na další přednášky v kapli. V sobotu 6.8. do Kostelíka přijede jeden z významných sportovních potápěčů p. Slach, který bude mluvit o světě pod mořskou hladinou. V sobotu 3.9. bude již po několikáté v kapli vystupovat dr. E. Stehlík, známý vojenský historik. Jeho letošní téma bude zaměřeno na budování válečného opevnění. Všechny přednášky se konají vždy od 16:00.
Další povídání v Kapli
V létě připravujeme sérii povídání se zajímavými osobnostmi kteří zavítají do Kostelíku.
Plánujeme pozvat pana dr. Eduarda Stehlíka, aby nám něco řekl o formování legií nejen v Rusku, domlouváme se s egyptologem prof. Mírou Bártou a na pátek 25.7. večer jsme pozvali Zdenku Prokopovou, která procestovala Indii a bude nám vyprávět o svých dobrodružstvích na tomto subkontinentu. Zdenka Prokopová má velmi dobrý a úzký vztah ke Kostelíku, protože se jedná o vnučku Fejlkových. Můžeme se těšit na inspirativní vyprávění doprovázené i zajímavými obrázky.
Zapište si do diáře pátek 25.7. večer v kapli – INDIE a Zdenka Prokopová
Mnichov 1938 aneb mohli jsme se bránit
OS Kostelík společně s Ladislavem a Pavlínou Čepičkovými uspořádali poslední sobotu na konci prázdnin setkání s významným vojenským historikem dr. Eduardem Stehlíkem. Dr. E. Stehlíka jsme mohli přivítat v Kostelíku již potřetí. Loni přednášel o Heydrichiádě a o příběhu vypálení Lidic, letos jsme si zvolili téma Mnichov 1938. Příčiny a důsledky jedné z nejtragičtějších etap moderních dějin jsou častým tématem nejen mezi historiky, ale i ve veřejnosti. Jak řekl dr. Stehlík, fotbalu, hokeji a Mnichovu rozumí u nás každý.
Povídání se stočilo především na možnost obrany a na situaci československé armády v druhé polovině 30. let , na výstavbu systému opevnění na našich hranicích i na možnosti a problémy obrany tehdejšího Československa, které mělo hranici s Říší po anšlusu Rakouska prakticky od Bratislavy okolo celého Česka až k Ostravě. Dr. Stehlík ale také podrobně mluvil o významných velitelích té doby a bylo zajímavé sledovat jejich budoucí osud. Prakticky všichni, kdo zůstali v tehdejším Protektorátu, byli nacisty popraveni, ti, co odešli a účastnili se bojů za osvobození republiky, byli následně perzekuováni nastupujícím komunistickým režimem. Vojenská akademie v 30. letech produkovala velké množství vysoce kvalitně vyškolených důstojníků a dokonce v období před válkou z důvodu nutnosti zkrácení jednotlivých výukových cyklů vypadly ze vzdělávacího programu takové předměty, jako je společenské chování. Však také tehdejší důstojníci naplňovali slovo důstojnost. O těch následujících důstojnicích to již, jak víme z vlastní zkušenosti vojenské služby, opravdu neplatilo.
Velmi zajímavé bylo také sledovat postup výstavby vojenského opevnění jako velmi rychlý a velmi efektivní projekt, který prakticky v rozmezí několika málo let výstavby byl schopen zajistit velmi efektivní obranu celého státu a to v kombinaci s velkými pevnostmi, menším systémem pevností a doplněných o známé a standardizované řopíky, které známe i z blízkého okolí Prahy.
Systém mohl poskytnout velmi účinnou obranu svěřeného území a jeho palebná síla byla i ve srovnání s tehdejší armádou nacistického Německa zcela srovnatelná. Na vždy zaznívající otázku „Měli nebo neměli jsme se bránit?“ tak zase nepadla jednoznačná odpověď
Prezident Beneš jako politik přistupoval k celému problému s ohledem a se znalostí mezinárodní politické situace a rozhodl se raději zachovat národ než ho vystavit smrtelnému nebezpečí, když se prý ptali Jana Masaryka, syna TGM, co by v roce 1938 udělal jeho otec, Jan Masaryk odvětil, „Tatík by řekl tož budeme sedlat“. Po skončení povídání dr. Stehlíka jsme se ještě v následující diskuzi dotkli celého problému i z mnohem širších historických, politických i ekonomických souvislostech.
Celého setkání se v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku zúčastnilo asi 50 posluchačů nejen z Kostelíka, ale i z okolních obcí.
Fotografie budou následovat
Přednáška Lidice
Jak jsme již avizovali, o.s. Fara Slabce ve spolupráci s o.s. Kostelík požádá v sobotu 16.6. od 19:00 v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku diskuzi o příčinách a důsledcích vypálení Lidic. Povídání povede dr. Eduard Stehlík, který si již připravil i skvělou přednášku o atentátu na Heydricha.
Zajímavé bude se dozvědět více o ohlasu tohoto činu v zahraničí, jeho dopadu na průběh II. světové války i na aktivitu odboje v Česku a stejně tak i o současném významu a symbolu tohoto brutálního aktu. Účast přislíbil i vedoucí Památníku Lidice a tak diskuze bude o to více zajímavá.
Pozvánka ve formátu pdf je zde lidice (1)
Těšíme se na všechny příchozí