Společný oheň v Kostelíku.
V sobotu jsme se konečně v Kostelíku sešli a uspořádali jsme malý společný oheň – buřťáček. Trochu jsme si nebyli jisti, kolik lidí najde sílu a chuť na konci prázdnin přijít na společnou akci, ale skutečnost nás všechny mile překvapila. U ohně se sešlo dokonce v jednu chvíli 29 lidí. Děti se honily po louce a v postupném krásném západu se všichni radovali.
Když vyhořela pyramida a oheň se zmenšil, všichni vytáhli buřty a rychle opékali svoje pochoutky. Chuťově nevím, ale esteticky jednoznačně vyhrála Renata Letová, jejíž způsob nakrojení buřtů byl již na úrovni abstraktního umění. U ohně jsme se také sešli s Lenkou Gottvaldovou s přítelem Davidem a malým Martinem, kteří mají chuť s námi také spolupracovat a zapojit se do dění našeho sdružení. Budou to první „přespolní“ členové sdružení z chaty u řeky ale na našem kosteláckém katastru.
Když přijel rovnou z dočesné Sláva Maťátko a z auta vyndal čerstvý chmel, bylo už možné úplně všechno. Ctibor vyndal kytaru a zpívaly se všechny písničky, kde jsme si pamatovali alespoň první sloku a refrén. Některé se pro velký úspěch zpívaly dokonce dvakrát. Od ohně jsme vstávali poslední v půl druhé a ještě jsme jednou popřáli oslavencům Věře a Lence všechno nejlepší. Mnozí ale díky mystifikaci Ivany přáli všechno nejlepší i Honzovi Korfovi. Společný oheň se nad očekávání vydařil a všichni si to moc a moc užili.
OS Kostelík z.s. zve všechny členy OS Kostelík a všechny příznivce společenského života v Kostelíku na pravidelnou členskou schůzi, která se bude konat v sobotu 27.8. od 16:00 v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku
Navržený program :
1. Schválení programu schůze
2. Zpráva o činnosti
3. Zpráva o hospodaření
4. Volba výboru OS
5. Členské příspěvky
6. Program na další období
7. Diskuze
Petr Klaub
Milan Let
Sláva Maťátko
V Kostelíku o potápění
Všichni jsme se někdy potápěli, někdo strčil pod vodu hlavu, jiný se potápěl někde pod jezem na Berounce, jiný plaval u dna v bazénu. Většina určitě zkusila šnorchlovat podél kamenů v Chorvatsku nebo někde jinde.
Někteří ale byli skutečně pod vodou a zažili skutečné potápění. A úplně výjimeční jsou potápěči, kteří pod vodou tráví čas sami, se skupinami nebo jen tak pro radost. Jedním z nich je potápěčský instruktor PADI Luděk Slach, který přijel do Kostelíka vyprávět, jak se žije pod vodou. Na začátku povídání pustil krásné snímky podmořského světa a začal mluvit o rozdílech v potápění, o tom, jak je snadné začít se potápět, a jak je život pod vodou krásný a úplně jiný.
Zajímavá diskuze se rozvinula nejen okolo největší hloubky ponoru ale i o možnosti napadení žralokem, o dravých rybách a jiných překvapeních v mořské hloubce. Luděk Slach se potápěl v mnoha mořích a oceánech světa, pod vodou byl mezi žraloky i mezi mořskými želvami nebo dalšími podmořskými potvorami. Povídání o potápění v Kostelíku zaujalo více než 25 diváků, kteří se zapsali do kroniky OS Kostelík a kteří se ptali na jednotlivé problémy a radosti okolo života pod vodou.
Potápění je krásný sport a skvělá záliba. Jak říká Luděk Slach, je to líný sport, kde se můžete vznášet pod mořskou hladinou a pohybovat se podle úvahy nejen vlevo a vpravo ale i nahoru a dolů. Každý si pod vedením zkušených instruktorů může vyzkoušet, jak je potápění krásné, neopakovatelné a přitom tak dostupné.
Toto jsou náhledy, jedno klinutí a náhled se zvětší a druhé klinutí a náhled bude v plné velikosti.
Svět pod mořskou hladinou
Další povídání v kapli s. Máří Magdaleny bude tentokrát věnováno životu pod vodní hladinou. Úchvatný a nesmírně proměnlivý svět pod hladinou moře známe pouze z našeho nesmělého nakukování pod hladinu moře někde při šnorchlování. O svých zkušenostech z potápění na různých místech světa bude v naší v kapli
v sobotu 6.8. 2016 od 16.OO mluvit pan Luděk Slach,
potápěčský instruktor PADI.
Na povídání se budou promítat fotky z mnoha míst světa pod vodní hladinou. Uvidíte krásné vraky lodí úchvatné barvami hýřící ryby, tajuplné fotky z podmořských jeskyní a mnoho dalšího. Vstup na přednášku je zdarma.
Kostelík na vodě
Kostelík byl zase na vodě. Ne, nevtrhla do Kostelíka povodeň, jenom OS Kostelík uspořádalo pro členy další vodácký sjezd Berounky. Chvilku jme se dohadovali, jestli to bylo již po čtvrté nebo dokonce po páté. Krátkým pohledem na náš web jsme si ověřili, že poprvé jsme vyjeli na vodu v roce 2012, takže letos jedem po páté. Poprvé jsme ale změnili trasu. Místo známé a osvědčené trasy Zvíkovec – Roztoky jsme letos zvolili etapu Liblín – Zvíkovec.
Začínáme nejprve v Kostelíku v 8:00 na návsi a jedeme na tábořiště Kobylka u Liblína. Tam nasedáme na lodi ve složení Černých, Korfovi, Kratochvílovi, Pucholti, mladí od Okáčů, Lucka a Lizzie jako nejmladší posádka a Robert a Radim. Skvělé počasí slibuje krásný den.
Vyrážíme od břehu a všichni si rychle vzpomínají, jak se loď ovládá, jak jede a jak se otáčí. Míjíme malebné ústí Střely a hned máme před sebou malinký jez pod Liblínským mostem, který hravě sjedeme a to nám dodá odvahu. Na jezu u Liblínského mlýna raději vpravo přenášíme, ale asi bychom to mohli také dát.
Krásné a romantické údolí horní Berounky sevřené lesy je téměř liduprázdné a protože jsme vyrazili brzy, ani na vodě není velký provoz. Po malých peřejkách zvolna sjíždíme až k rybárně Rakolusky, kde se poprvé zastavíme. Trasa nám ubíhá více než rychle, takže máme spoustu času a dáváme kromě obvyklého pivka také skvělou česnečku. Je opravdu z česneku a nikoliv z nějaké náhrady. Potom jedeme dál ke Krašovu. Jez u Podkrašovského mlýna sjíždíme po splavu a pak se před námi vynoří úchvatný hrad. Dovedu si představit, jak vnímali monumentální polohu hradu poutníci, kteří se podél Berounky k hradu prodírali. Protože máme čas, tak začínáme na prázdné řece soulodit, koluje malá lahvička něčeho dobrého a ještě lepšího a za Krašovem pak jedeme dále. Oběd dáváme u Bobika vpravo vedle tábořiště a hospody u Mloka. Hned se domlouváme, že se ještě zastavíme i U Potůčků na levém břehu, kde nabízejí i grilovaná kuřata.
Za poslední zastávkou přejedeme skoro bez zastavení i jez u Lejskova mlýna, kde je krásně upravená propust pro lodě a vývařiště pod jezem skoro ani necáká. To už je před námi vpravo Chlumská stráň a vlevo obluda Ptyč, která ale není z vody naštěstí skoro vidět. Pod Chlumskou strání a pod známou vyhlídkou se krásně naposled zhoupneme ve vlnkách. V odpoledním slunci zase soulodíme, koluje další příjemná lahvička, ale voda skoro neteče a naše lodě spíše stojí, než jedou. Takže se za chvíli zase rozpojujeme. U kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech se nestavujeme, takže nás čekají již jen dvě dlouhé rovinky ke Zvíkovskému jezu. Počasí se začíná trochu kabonit a na posledních metrech se zvedá i ošklivý vítr a v dálce párkrát zahřmí.
Do kempu U Varských přijíždíme již ve větru a s hrozbou lijáku nad hlavami. Vrátíme lodě, zavoláme autobus a čekáme u silnice a připomínáme si dnešní zážitky z krásné přírody a velmi příjemně stráveného dne. Když pro nás přijede autobůsek, dozvídáme se, že vlastně všude okolo je průtrž mračen a jenom na nás nespadla ani kapka. Ujeli jsme v pohodě 21,7 km.
Moc vydařený den.
Fotky následují v dalším příspěvku