Čarodějnice na Vrškách

Když jsme zvali na čarodějnice, tedy týden před tímto svátkem, bylo v Kostelíku skoro 30°C a sluníčko. Báli jsme se, jak bude za týden. Celý čarodějnický den foukal silný vítr a médii se hnala zpráva, kde všude zakázali pálení čarodějnických ohňů. Naštěstí se večer vítr uklidnil a zase bylo krásně. Na Vrškách se nás sešlo více než 30 z celého Kostelíka a to jak místní, tak i chalupáři a to se ještě mnozí omlouvali a nemohli přijít. Krásnou čarodějnici připravila Věra Kratochvílová a Verunka Okáčová a byla tak velká, že jsme se báli ji do hranice už odpoledne umístit, aby ji vítr nesfoukl. Okolo 19:30 jsme se sešli na Vrškách, obdivovali krásné pohledy do okolí a když jsme se všichni sešli, zapálili jsme náš čarodějnický oheň. Do ticha a klidu při západu slunce jsme odeslali nejen čarodějnici, ale s ní i celou zimu, déšť a chlad.

Pucholtovi připravili skvělé bramboráky a chlebíčky a každý velmi rád ochutnal. Do praskotu hořícího dříví a jiskřiček, které létaly neuvěřitelně vysoko, se postupně vyndalo pivo, víno, a pak i špekáčky. Opéct buřta na hořící hranici bylo skoro nemožné, protože žár ohně spaloval ruce, ale přesto první odvážlivci nebo největší hladovci se do toho pustili a pak již skoro každý držel v ruce tyč s jedním nebo dvěma špekáčky.  Okolo ohně jsme domlouvaly plány na léto, nápady na další akce v Kostelíku a všichni se vesele bavili. Když Ctibor vytáhl kytaru, tak jsme i zpívali a užívali teplého večera a noci. Jedním z hlavních hřebů večera byl i východ úplňku, který vykoukl a postupně narostl nad křivoklátskými lesy a pak nás po celý večer a celou noc doprovázel svým jasným světlem.

Jak se blížila půlnoc, tak se náš kroužek okolo ohně zmenšoval, až jsme v půl druhé nad ránem zůstali u okně poslední čtyři. Na cestu domů nám posvítil měsíc. Čarodějnice se vydařily a moc se těšíme na letní a podzimní akce.

 

Fotky jsou v následujícím příspěvku

Společný oheň v Kostelíku.

V sobotu jsme se konečně v Kostelíku sešli a uspořádali jsme malý společný oheň – buřťáček. Trochu jsme si nebyli jisti, kolik lidí najde sílu a chuť na konci prázdnin přijít na společnou akci, ale skutečnost nás všechny mile překvapila. U ohně se sešlo dokonce v jednu chvíli 29 lidí. Děti se honily po louce a v postupném krásném západu se všichni radovali.

Když vyhořela pyramida a oheň se zmenšil, všichni vytáhli buřty a rychle opékali svoje pochoutky. Chuťově nevím, ale esteticky jednoznačně vyhrála Renata Letová, jejíž způsob nakrojení buřtů byl již na úrovni abstraktního umění. U ohně jsme se také sešli s Lenkou Gottvaldovou s přítelem Davidem a malým Martinem, kteří mají chuť s námi také spolupracovat a zapojit se do dění našeho sdružení. Budou to první „přespolní“ členové sdružení z chaty u řeky ale na našem kosteláckém katastru.

Když přijel rovnou z dočesné Sláva Maťátko a z auta vyndal čerstvý chmel, bylo už možné úplně všechno. Ctibor vyndal kytaru a zpívaly se všechny písničky, kde jsme si pamatovali alespoň první sloku a refrén. Některé se pro velký úspěch zpívaly dokonce dvakrát. Od ohně jsme vstávali poslední v půl druhé a ještě jsme jednou popřáli oslavencům Věře a Lence všechno nejlepší. Mnozí ale díky mystifikaci Ivany přáli všechno nejlepší i Honzovi Korfovi. Společný oheň se nad očekávání vydařil a všichni si to moc a moc užili.

 

Čarodějnice 2016

IMG_9933Když se v pátek v noci po západu slunce začal teploměr rychle blížit  k nule a po půlnoci klesl do záporných hodnot, začal jsem se bát, jak nám bude zítra u čarodějnického ohně. Mráz nás ale přece nevystraší. Takže po krásném, teplém a slunečném dni jsme se sešli po půl osmé na Vrškách, abychom zapálili čarodějnický oheň a symbolicky tak otevřeli novou sezónu v Kostelíku. I přes četné omluvy se nás nakonec sešlo dost. Po osmé jsme zapálili slavnostní pagodu s čarodějnicí. Hned na začátku večera Láďa začal rozdávat skvělé a již dobře osvědčené Pucholtovic bramboráčky a chlebíčky, rozlévalo se víno, pilo se pivo a večer došlo i na kytaru a písničky, které jsme ještě nezapomněli. Šťastlivci, kteří neuhořeli od sálajícího ohně, si dokonce opekli svoje buřty.  Hlavně rychle otáčet.

Kromě čarodějnice na ohni přišly ještě i další čarodějnice, jak je vidět na obrázcích a některé masky šly z hlavy na hlavu. V diskuzích jsme probrali spoustu témat, plány na léto, novinky ze zimy a kochali se krásnou rozkvetlou krajinou, nebem plným hvězd a jiskřičkami, které lítaly z našeho čarodějnického ohně. Krásný rozhled nám dovolil sledovat i čarodějnické roje okolo nás a i za řekou, kde také hořely tyto symbolické ohně. Stejně jako již několikrát jsme se domlouvali, že v létě uděláme společný oheň a tak se těším, že to letos (snad) vyjde.

Od ohně jsme odcházeli postupně od rychlých odjezdů až do pozdního nočního rozjímání u dohasínajícího ohně. Je dobře, že některé tradice dodržujeme a doufám, že se nás za rok sejde zase o něco více.

Zde jsou i fotografie, toto jsou náhledy, po rozkliknutí se zvětší a po dalším rozkliknutí uvidíte obrázek v plné velikosti.