Zatmění v Kostelíku

Ve všech novinách psali o pátečním největším zatmění Měsíce. I v Kostelíku jsme se domluvili a sešli na Vrškách, abychom sledovali tuto mimořádnou událost. Na Vrškách jsou přece nejlepší pozorovací podmínky. Když jsme se začali po půl deváté scházet na východ již částečně zatmělého Měsíce, bylo bohužel jasné, že budeme muset zapojit svoji představivost. Nad východním obzorem mraky, zato západ Slunce nezklamal a nabídl úchvatnou podívanou.  Přímo na západ červeně zbarvené nebe, někde mezi Rokycany a Plzní bouřka a blesk stíhal blesk a do toho Ivana Č. dává přímý přenos východu Měsíce a to i s obrazy.

Zábava se vesele rozproudila, krásné teplo, příjemné poleženíčko a když Ctibor přinesl hvězdářský dalekohled, mohli jsme zkoušet pozorovat třeba světla na vysílači T-Mobile u Bučin. Postupně ubývalo víno, Noirin přinesla skvělý borůvkový koláč, červený západ také ztmavnul a již jsme skoro přestávali doufat.  Když začali po 22.00 hod. Korfovi mluvit o tom, že půjdou definitivně domů, objevil se najednou v mracích takový nezřetelný červený flek a za chvíli jsme viděli napřed kousek Měsíce, pak zase nic, ale objevil se červeně zářící Mars a za chvíli najednou mezi mraky vykoukl celý koláč zastíněného měsíce a všichni na Vrškách nadšeně obdivovali tento neobvyklý zážitek. Triedry šly rychle z pouzder, každý se pokouší o unikátní fotku. Nad námi nebe plné hvězd, před námi zastíněný červeno hnědý úplněk, no prostě atmosféra přímo vhodná ke zkoumání nekonečna a k hlubokým úvahám. Vydrželi jsme na Vrškách až do úplného konce zastínění a když jsme šli domů, už nám zase na cestu svítila skoro polovina celého koláče.

Na Vrškách se sešli  (bráno odshora)

Ivan a Denis, Noirin a Lizzie, Wittlichovi, Černých, Bakulovi, Korfovi, Perlíni

Zatmění měsíce

Příroda přichystala neuvěřitelné divadlo. V pátek 27.7. proběhne úplné zatmění měsíce a navíc my budeme procházet přímo středem, takže zatmění bude velmi dlouhé. Měsíc vyjde v 20:47 a již bude asi z 35 % zastíněn naší Zemí. Úplné zatmění nastane asi v 22:21 a bude až do několika minut po půlnoci, kdy měsíc zase vystoupí ze stínu Země.  Jedná se o nejdelší zatmění Měsíce v tomto století.

V Kostelíku to budeme sledovat na Vrškách, kde jsou a budou nejlepší pozorovací podmínky. S sebou na zatmění je potřeba se dobře vybavit. Doporučená výbava je  triedr, křesílko, sklenička na pití a něco dobrého na zobání.

Více o zatmění je na mnoha serverech, já odkazuji například na tento článek.

A zde je i obrázek, který vysvětlí princip zatmění Měsíce.

Čarodějnice na Vrškách

Když jsme zvali na čarodějnice, tedy týden před tímto svátkem, bylo v Kostelíku skoro 30°C a sluníčko. Báli jsme se, jak bude za týden. Celý čarodějnický den foukal silný vítr a médii se hnala zpráva, kde všude zakázali pálení čarodějnických ohňů. Naštěstí se večer vítr uklidnil a zase bylo krásně. Na Vrškách se nás sešlo více než 30 z celého Kostelíka a to jak místní, tak i chalupáři a to se ještě mnozí omlouvali a nemohli přijít. Krásnou čarodějnici připravila Věra Kratochvílová a Verunka Okáčová a byla tak velká, že jsme se báli ji do hranice už odpoledne umístit, aby ji vítr nesfoukl. Okolo 19:30 jsme se sešli na Vrškách, obdivovali krásné pohledy do okolí a když jsme se všichni sešli, zapálili jsme náš čarodějnický oheň. Do ticha a klidu při západu slunce jsme odeslali nejen čarodějnici, ale s ní i celou zimu, déšť a chlad.

Pucholtovi připravili skvělé bramboráky a chlebíčky a každý velmi rád ochutnal. Do praskotu hořícího dříví a jiskřiček, které létaly neuvěřitelně vysoko, se postupně vyndalo pivo, víno, a pak i špekáčky. Opéct buřta na hořící hranici bylo skoro nemožné, protože žár ohně spaloval ruce, ale přesto první odvážlivci nebo největší hladovci se do toho pustili a pak již skoro každý držel v ruce tyč s jedním nebo dvěma špekáčky.  Okolo ohně jsme domlouvali plány na léto, nápady na další akce v Kostelíku a všichni se vesele bavili. Když Ctibor vytáhl kytaru, tak jsme i zpívali a užívali teplého večera a noci. Jedním z hlavních hřebů večera byl i východ úplňku, který vykoukl a postupně narostl nad křivoklátskými lesy a pak nás po celý večer a celou noc doprovázel svým jasným světlem.

Jak se blížila půlnoc, tak se náš kroužek okolo ohně zmenšoval, až jsme v půl druhé nad ránem zůstali u okně poslední čtyři. Na cestu domů nám posvítil měsíc. Čarodějnice se vydařily a moc se těšíme na letní a podzimní akce.

 

Fotky jsou v následujícím příspěvku