Čarodějnice na Vrškách

Když jsme zvali na čarodějnice, tedy týden před tímto svátkem, bylo v Kostelíku skoro 30°C a sluníčko. Báli jsme se, jak bude za týden. Celý čarodějnický den foukal silný vítr a médii se hnala zpráva, kde všude zakázali pálení čarodějnických ohňů. Naštěstí se večer vítr uklidnil a zase bylo krásně. Na Vrškách se nás sešlo více než 30 z celého Kostelíka a to jak místní, tak i chalupáři a to se ještě mnozí omlouvali a nemohli přijít. Krásnou čarodějnici připravila Věra Kratochvílová a Verunka Okáčová a byla tak velká, že jsme se báli ji do hranice už odpoledne umístit, aby ji vítr nesfoukl. Okolo 19:30 jsme se sešli na Vrškách, obdivovali krásné pohledy do okolí a když jsme se všichni sešli, zapálili jsme náš čarodějnický oheň. Do ticha a klidu při západu slunce jsme odeslali nejen čarodějnici, ale s ní i celou zimu, déšť a chlad.

Pucholtovi připravili skvělé bramboráky a chlebíčky a každý velmi rád ochutnal. Do praskotu hořícího dříví a jiskřiček, které létaly neuvěřitelně vysoko, se postupně vyndalo pivo, víno, a pak i špekáčky. Opéct buřta na hořící hranici bylo skoro nemožné, protože žár ohně spaloval ruce, ale přesto první odvážlivci nebo největší hladovci se do toho pustili a pak již skoro každý držel v ruce tyč s jedním nebo dvěma špekáčky.  Okolo ohně jsme domlouvaly plány na léto, nápady na další akce v Kostelíku a všichni se vesele bavili. Když Ctibor vytáhl kytaru, tak jsme i zpívali a užívali teplého večera a noci. Jedním z hlavních hřebů večera byl i východ úplňku, který vykoukl a postupně narostl nad křivoklátskými lesy a pak nás po celý večer a celou noc doprovázel svým jasným světlem.

Jak se blížila půlnoc, tak se náš kroužek okolo ohně zmenšoval, až jsme v půl druhé nad ránem zůstali u okně poslední čtyři. Na cestu domů nám posvítil měsíc. Čarodějnice se vydařily a moc se těšíme na letní a podzimní akce.

 

Fotky jsou v následujícím příspěvku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *