Květanatec Archerův
Květnatec Archerův je houba, o které jsem nikdy nic neslyšel až do tohoto týdne. Minulý víkend byli Jarek Kratochvíl a Robert Marek na Bučinách na houbách a přinesli plné koše, ale také našli tyhle květy v lese. Oni to nejsou květy, ale normální houbové plodnice. Díky Jarkovi a Robertovi máme fotku téhle rarity.
Více o Květnatci Archerově na wikipedii
Členská schůze a sousedské posezení
V sobotu 21.9. se v Kostelíku konala již 11. členská schůze našeho OS Kostelík. Sešlo se nás celkem 25 aktivních členů našeho spolku a probrali jsme mnohé. Napřed jsme zhodnotili, co se povedlo a co jsme nestihli nebo neudělali, naplánovali jsme akce na další rok, dohodli jsme vánoční koncert, kalendáře, obnovu švestkové aleje nebo další pokračování v opravě kaple. Na náš malý spolek je toho docela hodně.
Podrobné informace o průběhu členské schůze najdete v zápisu, který bude také připojen.
Po jednání jsme se odměnili za celoroční práci příjemným posezením. Láďa Pucholt připravil skvělého rožněného krocana s vynikající kůrčičkou, na vedlejším grilu se točil řádný kus šunky, na stolech bylo připraveno víno a pivo z Rakovníka teklo proudem. Přivítali jsme se s našimi kamarády z Modřejovických hasičů a poděkovali jsme jim za pomoc a spolupráci například při zajištění Skotska v Kostelíku. Sedělo se okolo nových stolů a pod nově zakoupenými party stany a hodovalo se. Zářijový večerní chládek (skoro) nikoho nevyhnal a když dokonce Kraťáci přinesli teplomet, tak jsme až do půlnoci jsme vesele oždibovali skvělou krůtičku nebo šunčičku, lebedili si nad skvělým koláčem Hany Okáčové, vynikající slanou „fokáčou“ pí Pucholtové, bábovkou Petry Bakulové a dalšími dobrůtkami, které byly na stole.
Je skvělé, že se můžeme v Kostelíku spolehnout na stále velmi širokou pomoc a podporu z mnoha stran a že společně můžeme dělat věci, které by nás jednotlivě možná ani nenapadly.
Děkujeme všem
Fotky z povídání s K. Blažkovou
Tady jsou slíbené fotky z vyprýávění o T G M a jeho zájmu o archeologii
T.G. Masaryk a archeologie
Sobota 14. září je významná jistě z mnoha důvodů. Jedním z nich je i dvojité masarykovské výročí. Toho dne v roce 1937 zemřel prezident TGM a stejný den tedy 14.9. se v roce 1886 narodil jeho syn Jan Masaryk. Na tento den jsme pozvali do Kostelíka do kaple sv. Máří Magdaleny paní Mgr. Kateřinu Blažkovou z Muzea TGM v Rakovníku, aby nám řekla něco o vztahu prezidenta a archeologie.
Ve velmi poutavém vyprávění doprovázeném obrázky z prezentace jsme se dozvěděli, jak štědrým mecenášem byl prezident, kde všude podporoval různé typy výzkumů a bádání a jak se zasloužil o rozvoj archeologie. Doslova jeho osobní stopu přináší výzkum na lokalitách, které jsou blízko Lán a kam Masaryk velmi často zajížděl. Jeho zájem se soustředil například na slavné a velké oppidum u Stradonic nad Berounkou, kde Masaryk podpořil první letecké snímkování jako výzkumnou nedestruktivní metodu. Věnoval prostředky i na výzkum v Libušíně v místě domnělého sídla Libuše. Již tehdejší výzkum podnícený a financovaný Masarykem potvrdil, že se jedná o starší středověké domy s hlubokými sklepy, ale v žádném případě to není Libušin knížecí stolec.
Nejzajímavější vyprávění se pak stočilo na historii a význam pohřebních mohyl nedaleko Lán v katastru Lhoty (u Žiliny). Masaryk přímo vybízel své zaměstnance, kteří se starali o lánskou oboru, aby ho upozornili na zajímavé terénní valy nebo mohyly, a ty pak nechával prozkoumat. A v případě mohyl u Lhoty archeologové nechybili. Vy jste věděli, že znaky původního keltského nebo ještě staršího osídlení bylo i nedaleko Lán? Já o tom nic nevěděl.
Z každého slova Kateřiny Blažkové je zcela zřejmé, jaký vztah měl Masaryk k lidem ve svém okolí a jaký vřelý vztah měli všichni k Masarykovi. Jakou úctu TGM prokazoval každému, s kým se při archeologických výkopech potkal, a současně s jakou důstojností mluvil stejně s kopáčem na výkopu stejně jako s předními archeology té doby.
Dokonce Kateřina Blažková s kolegy na místě původního výzkumu udělali další výzkum po výzkumu. Dozvěděli jsme se, že pomocí moderních technik nyní archeologové objevili prvorepublikové halíře a zátku od piva Pražan. Možná ho s dělníky pil i Masaryk.
V diskuzi jsme se pochopitelně dotkli i archeologie v Kostelíku, začali jsme zkoumat staré kachle, které našel Jarek Kratochvíl někde na cestě v lese. Každý, kdo byl na povídání s Kateřinou Blažkovou, se bude podrobněji dívat do hlíny, až bude na zahradě rýt záhony nebo kopat třeba díry pro sloupky na plot. Jako šok pak zapůsobilo tvrzení, že podle moderního bádání není vůbec jisté, jestli Jan Hus pobýval na Krakovci. Dozvěděli jsme se i o výzkumu opevněného hradiště nad Javornicí nebo o slavném keltském pokladu zlatých duhovek z Podmokel, které se nikdy všechny nenašly a prý je má ještě i mnoho rodin doma. Podívejte se v Kostelíku do starých šuplíků, třeba také něco objevíte.
Prezentace paní Kateřiny Blažkové bude také časem přiložena.
Fotky budou v dalším příspěvku samostatně.