Jaká zima je v Grónsku
Stalo se již tradicí, že do Kostelíka zveme významné osobnosti, které mají a mohou co říct k aktuálním problémům. Po prof. Janském, který mluvil před 14 dny o vodě, v sobotu 18.8. přijedou do kaple v Kostelíku Alena a Jaroslav Klempířovi a budou mluvit o svých nevšedních cestovatelských zážitcích z Grónska. V současných vedrech je to aktuální. Dozvíme se o českých a moravských stopách v Grónsku, které započaly v 17. století, o dopadech globálního oteplování i na ledovce a uvidíme i život a kultury obyvatel Grónska – Inuitů. V průběhu celého povídání uvidíme i krátký film a spoustu úchvatných obrázků.
Manželé Klempířovi vydali velkou knihu příběhů o Grónsku a jejich lidech, takže zcela určitě dojde i na další témata.
Povídání se bude konat v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku v sobotu 18.8. 2018 od 16:00. Vstup volný.
Zde je pozvánky ke stažení a šíření prednaska Grónsko tisk
Přílohy
Bajkal a sucho
Již podruhé přijel do Kostelíka prof. Bohumír Janský – geograf z Přírodovědecké fakulty UK a tentokrát mluvil o největší sladkovodní zásobě vody, o jezeru Bajkal. V jezeře je 20% sladkovodní vody na světě a to už je nějaké množství. Bajkal je příkopová propadlina naplněná vodou, kde dno soustavně mírně klesá a okolní horské hřebeny se postupně dále zvedají. Míra Janský mluvil o svých cestách na Bajkal, o putování na břehu, o zážitcích s místními Burjaty a i o stopách Čechů na Bajkalu. Na spoustě nádherných fotek jsme mohli poznat toto jedinečné jezero od severu až na jih k výtoku řeky Angary, obdivovat deltu jednoho z velkých přítoků – Selengy. Mluvili jsme i o krásných plážích na březích relativně studeného jezera, kde, když voda dosáhne 17 °C, je již mimořádně teplá na koupání. Normální teplota jezera se pohybuje mezi 6 – 8 °C. Zajímavé byly i příběhy o tom, jak se skupina českých a rakouských surfařů pokoušela přeplout Bajkal na windsurfech. Jistě i zaujaly příběhy o setkávání se s místními rybáři, kteří v jezeře loví lososovitou rybu omul a o jejich velmi velké spotřebě vodky.
Na severu, pod Barguzinských hřbetem je krásná a nedostupná a vlastně i neprobádaná příroda. Právě zde Čech Zenon Svatoš na začátku 20. století zachraňoval místní populaci sobolů zdecimovaných lovem pro jejich bohatou kožešinu. Na jihu okolo Irkutsku jsou břehy více přístupné a tedy i více využívané. Bohužel to znamená i větší dopad místního průmyslu na čistotu vody. Například celulózka chrlila do jezera obrovské množství odpadu, nyní již je snad výroba celulózy ze sibiřských borovic – limb jíž více regulovaná a odpady jsou čištěny.
Druhou půlku odpoledne jsme věnovali v kontrastu s obrovskou zásobou vody aktuálnímu suchu v Česku. Mluvili jsme o změně klimatu, o hospodaření na zemědělské půdě i o stavbách přehrad a rybníků v povodí Berounky a vůbec všude v Česku. Zřejmě má Míra Janský šamanské schopnosti stejně jako původní obyvatelé okolo Bajkalu, protože, když jsme vyšli z kaple, venku se spustil krásný déšť a spláchl prach a špínu a zavlažil vyschlé trávníky.
Cepák
Víte, co je cepák? Já to donedávna nevěděl a představoval jsem si muže s cepem. 😊 Odpověď najdete dále v textu, ale začneme zeširoka. Pamatujete se, jak jsme na podzim klučili část cesty od Vyhlídky na Plazích okolo pole? A jaká to byla dřina! Tehdy Robert M. pronesl to slovo cepák poprvé a v sobotu 28.7. se stalo skutkem. Robert zajistil a do Kostelíka přijel cepák. Je to stroj, který se připojuje za traktor a soustavou kladiv mlátí do vegetace, do křoví a větvoví a zlikviduje, ubije všechno, kam dosáhne. Nejprve ukázal svoji sílu na stráni na Vrškách pod ohništěm, která již zarůstala trnkami a vyčistil ji. A pak udělal hlavní práci. Projel a vyčistil pás podél pole od kompostárny až k cestě na vyhlídku Na Plazích. Takže už nyní můžeme projít okolo pole na vyhlídku a vrátit se okolo parkoviště nebo opačně. Pro pěší se znovu otevře pěšina k ústí Modřejovického potoka a vůbec krajina bude více průchodná.
Na cestě ještě musíme zapracovat a upravit ji do dobrého, průchodného stavu, ale první krok byl učiněn. A jak je známo, první krok je ten nejdůležitější. Děkujeme panu řidiči a vládci nad tímto obdivuhodným strojem panu Vladimíru Kočímu za velkou pomoc.
Fotky stroje při práci od Petra Klauba jsou přiloženy
Zatmění v Kostelíku
Ve všech novinách psali o pátečním největším zatmění Měsíce. I v Kostelíku jsme se domluvili a sešli na Vrškách, abychom sledovali tuto mimořádnou událost. Na Vrškách jsou přece nejlepší pozorovací podmínky. Když jsme se začali po půl deváté scházet na východ již částečně zatmělého Měsíce, bylo bohužel jasné, že budeme muset zapojit svoji představivost. Nad východním obzorem mraky, zato západ Slunce nezklamal a nabídl úchvatnou podívanou. Přímo na západ červeně zbarvené nebe, někde mezi Rokycany a Plzní bouřka a blesk stíhal blesk a do toho Ivana Č. dává přímý přenos východu Měsíce a to i s obrazy.
Zábava se vesele rozproudila, krásné teplo, příjemné poleženíčko a když Ctibor přinesl hvězdářský dalekohled, mohli jsme zkoušet pozorovat třeba světla na vysílači T-Mobile u Bučin. Postupně ubývalo víno, Noirin přinesla skvělý borůvkový koláč, červený západ také ztmavnul a již jsme skoro přestávali doufat. Když začali po 22.00 hod. Korfovi mluvit o tom, že půjdou definitivně domů, objevil se najednou v mracích takový nezřetelný červený flek a za chvíli jsme viděli napřed kousek Měsíce, pak zase nic, ale objevil se červeně zářící Mars a za chvíli najednou mezi mraky vykoukl celý koláč zastíněného měsíce a všichni na Vrškách nadšeně obdivovali tento neobvyklý zážitek. Triedry šly rychle z pouzder, každý se pokouší o unikátní fotku. Nad námi nebe plné hvězd, před námi zastíněný červeno hnědý úplněk, no prostě atmosféra přímo vhodná ke zkoumání nekonečna a k hlubokým úvahám. Vydrželi jsme na Vrškách až do úplného konce zastínění a když jsme šli domů, už nám zase na cestu svítila skoro polovina celého koláče.
Na Vrškách se sešli (bráno odshora)
Ivan a Denis, Noirin a Lizzie, Wittlichovi, Černých, Bakulovi, Korfovi, Perlíni
Zatmění měsíce
Příroda přichystala neuvěřitelné divadlo. V pátek 27.7. proběhne úplné zatmění měsíce a navíc my budeme procházet přímo středem, takže zatmění bude velmi dlouhé. Měsíc vyjde v 20:47 a již bude asi z 35 % zastíněn naší Zemí. Úplné zatmění nastane asi v 22:21 a bude až do několika minut po půlnoci, kdy měsíc zase vystoupí ze stínu Země. Jedná se o nejdelší zatmění Měsíce v tomto století.
V Kostelíku to budeme sledovat na Vrškách, kde jsou a budou nejlepší pozorovací podmínky. S sebou na zatmění je potřeba se dobře vybavit. Doporučená výbava je triedr, křesílko, sklenička na pití a něco dobrého na zobání.
Více o zatmění je na mnoha serverech, já odkazuji například na tento článek.
A zde je i obrázek, který vysvětlí princip zatmění Měsíce.
