Členská schůze, oprava kaple a švestky
Členská schůze
Stejně jako každý rok plánujeme členskou schůzi našeho OS Kostelík. Letos se na členské schůzi sejdeme v sobotu 22. září v kapli sv. Máří Magdaleny od 14:30 a od 15:30. Až probereme všechny důležité body a zvolíme nový výbor OS Kostelík, bude následovat malá oslava 10 let aktivit a práce OSK. Oslava bude hned vedle kaple na návsi a pro členy a příznivce OS Kostelík bude připravena nikoliv jen drobné občerstvení a pití. Máme se na co těšit.
Rekonstrukce střechy kaple
Již od počátku naší práce postupně rekonstruujeme kapli v Kostelíku. Postupně jsme vyměnili věžičku, kapli oblékli do nového kabátu, zajistili nové oplechování a nyní připravujeme výměnu krytiny na střeše. Nyní dojde ke kompletní výměně střešní krytiny, latí a k novému oplechování sanktusové věžičky. Rekonstrukce bude zahájena v pondělí 10.9. 2018 a měla by trvat cca 2 týdny. Na tuto etapu se podařilo získat dotaci od Ministerstva kultury ČR ve výši 107 000 Kč. Z celé opravy střechy pořídíme fotodokumentaci, takže uvidíte, co všechno se na střeše kaple děje.
Švestky
Děkujeme hasičům ze Zvíkovce a zvláště Honzovi Korfovi ml. Za velmi velkou pomoc při udržení švestek při životě. Tento týden nám Zvíkovečtí hasiči již podruhé zalili všechny švestky podél silnice k řece a tak doufáme, že tato vedra a sucho snad přežijí. My jsme zase zalili nové stromky na návsi a tak snad přežijí.
Cesta okolo pole
Už 30. června jsme na webu psali o cepáku, který klučil nejen křoví na Vrškách, ale hlavně cestu okolo pole směrem na Vyhlídku na Plazích. Cesta je již vyklučena a nyní pomocí malého bagru upravujeme povrch tak, aby zmizely kořeny a aby cesta byla schůdná pro pěší. Minulý týden přijel bagřík dvakrát a pustil se první úpravy budoucí cesty. Děkujeme Petrovi Vostatkovi ze Skupé za velkou pomoc. Na podzim budeme na úpravě cesty dále pokračovat a těšíme se, až bude cesta hotová.
Eskymáci o Grónsku
Na povídání do Kostelíka jsme tentokrát pozvali Alenu a Jaroslava Klempířovy, kteří se již 20 let věnují Grónsku, cestování do této tajuplné ledové země a poznávání místní kultury.
V sobotu 18.8. 2018 se v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku sešlo asi 20 obyvatel a chalupářů z Kostelíka, aby se v dalším tropickém dni ochladili alespoň povídáním o ledovcích, o polární noci, zamrzlém moři a o dalších teď právě dosti nepředstavitelných potěšeních. Klempířovi začali vyprávět o historii Grónska, jak do Grónska přišli asi ze severního Mongolska první Inuité – Eskymáci, na jakých pověstech a bájích je založena grónská mytologie a jak se nyní žije v Grónsku.
V Grónsku žije 57 000 obyvatel, z části původních Gróňanů, tedy Inuitů nebo Eskymáků, část z nich jsou Dánové a pak žije v Grónsku celá řada dalších národů a národností, včetně dvou Čechů. V největším městě Nuuk, v dánském přepisu Godthåb žije asi 14000 obyvatel. Naši polárníci mají svůj dům v severněji položeném městečku Ilulussat již za polárním kruhem přímo proti ostrovu Disko.
Velkou pozornost jsme věnovali také stopám Českých resp. Moravských bratří, kteří se zasloužili 18.století o christianizaci Inuitů a dokonce Samuel Kleinschmidt v polovině 19. století připravil první gramatiku Inuitského jazyka, která se používá dodnes.
Po vyprávění o životě v Grónsku nám manželé Klempířovi pustili i svůj vlastní film, který na svých nesčetných cestách v Grónsku natočili a mohli jsme poprvé vidět jak vypadá „telení“ ledovců, jak se ledová kra otáčí kolem své osy a jak je to plout mezi ledovou tříští a malými krami na lodi podél pobřeží. Po filmu jsme se ještě ptali obou řečníků na další a další podrobnosti ze života Gróňanů a života Čechů v Grónsku a dopadů polární noci a polárního dne na člověka. Manželé Klempířovi také darovali do knihovny svoji knížku příběhů z Grónska, kterou připravili a vydali v nakladatelství Olympia.
Jaká zima je v Grónsku
Stalo se již tradicí, že do Kostelíka zveme významné osobnosti, které mají a mohou co říct k aktuálním problémům. Po prof. Janském, který mluvil před 14 dny o vodě, v sobotu 18.8. přijedou do kaple v Kostelíku Alena a Jaroslav Klempířovi a budou mluvit o svých nevšedních cestovatelských zážitcích z Grónska. V současných vedrech je to aktuální. Dozvíme se o českých a moravských stopách v Grónsku, které započaly v 17. století, o dopadech globálního oteplování i na ledovce a uvidíme i život a kultury obyvatel Grónska – Inuitů. V průběhu celého povídání uvidíme i krátký film a spoustu úchvatných obrázků.
Manželé Klempířovi vydali velkou knihu příběhů o Grónsku a jejich lidech, takže zcela určitě dojde i na další témata.
Povídání se bude konat v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku v sobotu 18.8. 2018 od 16:00. Vstup volný.
Zde je pozvánky ke stažení a šíření prednaska Grónsko tisk
Přílohy
Bajkal a sucho
Již podruhé přijel do Kostelíka prof. Bohumír Janský – geograf z Přírodovědecké fakulty UK a tentokrát mluvil o největší sladkovodní zásobě vody, o jezeru Bajkal. V jezeře je 20% sladkovodní vody na světě a to už je nějaké množství. Bajkal je příkopová propadlina naplněná vodou, kde dno soustavně mírně klesá a okolní horské hřebeny se postupně dále zvedají. Míra Janský mluvil o svých cestách na Bajkal, o putování na břehu, o zážitcích s místními Burjaty a i o stopách Čechů na Bajkalu. Na spoustě nádherných fotek jsme mohli poznat toto jedinečné jezero od severu až na jih k výtoku řeky Angary, obdivovat deltu jednoho z velkých přítoků – Selengy. Mluvili jsme i o krásných plážích na březích relativně studeného jezera, kde, když voda dosáhne 17 °C, je již mimořádně teplá na koupání. Normální teplota jezera se pohybuje mezi 6 – 8 °C. Zajímavé byly i příběhy o tom, jak se skupina českých a rakouských surfařů pokoušela přeplout Bajkal na windsurfech. Jistě i zaujaly příběhy o setkávání se s místními rybáři, kteří v jezeře loví lososovitou rybu omul a o jejich velmi velké spotřebě vodky.
Na severu, pod Barguzinských hřbetem je krásná a nedostupná a vlastně i neprobádaná příroda. Právě zde Čech Zenon Svatoš na začátku 20. století zachraňoval místní populaci sobolů zdecimovaných lovem pro jejich bohatou kožešinu. Na jihu okolo Irkutsku jsou břehy více přístupné a tedy i více využívané. Bohužel to znamená i větší dopad místního průmyslu na čistotu vody. Například celulózka chrlila do jezera obrovské množství odpadu, nyní již je snad výroba celulózy ze sibiřských borovic – limb jíž více regulovaná a odpady jsou čištěny.
Druhou půlku odpoledne jsme věnovali v kontrastu s obrovskou zásobou vody aktuálnímu suchu v Česku. Mluvili jsme o změně klimatu, o hospodaření na zemědělské půdě i o stavbách přehrad a rybníků v povodí Berounky a vůbec všude v Česku. Zřejmě má Míra Janský šamanské schopnosti stejně jako původní obyvatelé okolo Bajkalu, protože, když jsme vyšli z kaple, venku se spustil krásný déšť a spláchl prach a špínu a zavlažil vyschlé trávníky.
