Diskuze o Mnichovu v Rakovnických novinách
Rakovnický deník uveřejnil na své titulní stránce článek o naší diskuzi s dr. Eduardem Stehlíkem o Mnichovu 1938. který se konal v sobotu 31.8. 2013 v naší kapli sv. Máří Magdaleny.
celý článek včetně fotogalerie si můžete přečíst zde
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/mnichov-1938-aneb-meli-jsme-se-branit-20130905.html
Nová kniha o osobnostech mikroregionu
I malé obce mikroregionu Balkán se mohou pochlubit řadou uznávaných osobností. Přesvědčit se o tom můžete v knize, která mapuje velikány mikroregionu Balkán. A že jich je. Členské obce mikroregionu se proto rozhodly, že nechají udělat publikaci zaměřenou právě na osobnosti Balkánu.
Romanu Hartlovi se podařilo nakonec sehnat informace o jednaosmdesáti velikánech, kteří se buď na území dnešního mikroregionu Balkán narodili, či jsou s lokalitou nějakým způsobem spjati. „V knize jsou uvedené již nežijící osobnosti, které pocházely z mikroregionu Balkán, nebo zde zanechaly nějaký svůj otisk,“ komentoval knihu starosta Pavlíkova Miroslav Truxa. Ten je z čerstvě vydané knihy přímo nadšený. Pochvaluje si také, že starostové nezvolili levnější verzi knihy.
Není to tedy jen brožura.“ Kniha nese název Král pěvců Karel Burian a dalších 80 historických osobností městysů a obcí mikroregionu Balkán. Právě z pojmenování knihy je už patrné, jaká osobnost má největší prostor v knize. Knihu si můžete zakoupit na obecních úřadech členských obcí mikroregionu Balkán, a to za cenu bezmála tři sta korun. Publikaci rovněž seženete v Rakovníku na Husově náměstí v knihkupectví vedle sídla Policie České republiky.
Kromě jiných osobností je v knize také velký prostor věnován rodině Croy ze Slabec.
Upraveno podle Rakovnického deníku (Miroslav Elsnic)
Mnichov 1938 aneb mohli jsme se bránit
OS Kostelík společně s Ladislavem a Pavlínou Čepičkovými uspořádali poslední sobotu na konci prázdnin setkání s významným vojenským historikem dr. Eduardem Stehlíkem. Dr. E. Stehlíka jsme mohli přivítat v Kostelíku již potřetí. Loni přednášel o Heydrichiádě a o příběhu vypálení Lidic, letos jsme si zvolili téma Mnichov 1938. Příčiny a důsledky jedné z nejtragičtějších etap moderních dějin jsou častým tématem nejen mezi historiky, ale i ve veřejnosti. Jak řekl dr. Stehlík, fotbalu, hokeji a Mnichovu rozumí u nás každý.
Povídání se stočilo především na možnost obrany a na situaci československé armády v druhé polovině 30. let , na výstavbu systému opevnění na našich hranicích i na možnosti a problémy obrany tehdejšího Československa, které mělo hranici s Říší po anšlusu Rakouska prakticky od Bratislavy okolo celého Česka až k Ostravě. Dr. Stehlík ale také podrobně mluvil o významných velitelích té doby a bylo zajímavé sledovat jejich budoucí osud. Prakticky všichni, kdo zůstali v tehdejším Protektorátu, byli nacisty popraveni, ti, co odešli a účastnili se bojů za osvobození republiky, byli následně perzekuováni nastupujícím komunistickým režimem. Vojenská akademie v 30. letech produkovala velké množství vysoce kvalitně vyškolených důstojníků a dokonce v období před válkou z důvodu nutnosti zkrácení jednotlivých výukových cyklů vypadly ze vzdělávacího programu takové předměty, jako je společenské chování. Však také tehdejší důstojníci naplňovali slovo důstojnost. O těch následujících důstojnicích to již, jak víme z vlastní zkušenosti vojenské služby, opravdu neplatilo.
Velmi zajímavé bylo také sledovat postup výstavby vojenského opevnění jako velmi rychlý a velmi efektivní projekt, který prakticky v rozmezí několika málo let výstavby byl schopen zajistit velmi efektivní obranu celého státu a to v kombinaci s velkými pevnostmi, menším systémem pevností a doplněných o známé a standardizované řopíky, které známe i z blízkého okolí Prahy.
Systém mohl poskytnout velmi účinnou obranu svěřeného území a jeho palebná síla byla i ve srovnání s tehdejší armádou nacistického Německa zcela srovnatelná. Na vždy zaznívající otázku „Měli nebo neměli jsme se bránit?“ tak zase nepadla jednoznačná odpověď
Prezident Beneš jako politik přistupoval k celému problému s ohledem a se znalostí mezinárodní politické situace a rozhodl se raději zachovat národ než ho vystavit smrtelnému nebezpečí, když se prý ptali Jana Masaryka, syna TGM, co by v roce 1938 udělal jeho otec, Jan Masaryk odvětil, „Tatík by řekl tož budeme sedlat“. Po skončení povídání dr. Stehlíka jsme se ještě v následující diskuzi dotkli celého problému i z mnohem širších historických, politických i ekonomických souvislostech.
Celého setkání se v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku zúčastnilo asi 50 posluchačů nejen z Kostelíka, ale i z okolních obcí.
Fotografie budou následovat