Počasí v Kostelíku
Minulý týden bylo konečně léto. Vedro k padnutí, na zahradách nešlo nic dělat a do toho ve středu silná bouřka a v sobotu zase konec léta. Ti z vás, kteří optimisticky hlasovali v naší anketě na webu, že léto ještě letos bude, měli pravdu. Optimistů bylo přesně polovina. Blahopřejeme.
Silná středeční noční bouřka nám na zahradě zlomila stožár, napršelo za noc 29,3 mm srářek a v sobotu dalších 5.8 mm srážek. Je to po přepočtu 29.3 litrů na každý m2 a to už může znamenat třeba malou lokální povodeň. Ještě že je Kostelík na kopci.
Napište sem do komentářů nebo na facebook, jestli vám bouřka také udělala na zahradě nějakou paseku.
Panorama již je na Vrškách
Na členské schůzi a povídání o zaniklých obcích na Rakovnickou (viz zde) se mohli všichni podívat na připravené panorama vyfocené z Vršek od lavičky na jih nad údolím Berounky. Díky Vráťovi Štýbrovi, který připravil moc hezký rám na celý obrázek, je od minulého úterý panorama umístěno na Vrškách u lavičky a každý se může podívat a porovnat svoje znalosti jednotlivých kopců, kopečků nebo dalších míst nad Berounkou, která jsou z Vršek viditelná.
Panorama bude na Vrškách až do začátku zimy. Přes zimu ho uklidíme do závětří a zjara ho zase na Vrška postavíme.
Vráťo, moc díky za pomoc, Ctibore, moc díky za realizaci celého nápadu.
Kliknutím na obrázek se fotka zvětší, toto je jenom náhled.
Členská schůze i se zápisem
V sobotu 13.8. po povídání o zaniklých vsích se v kapli konala již 4. výroční členská schůze OS Kostelík. Petr Klaub zrekapituloval, co se nám za uplynulý rok podařilo dosáhnout, co jsme v Kostelíku zorganizovali a jaké akce jsme zajistili. Milan Let informoval o velmi dobrých výsledcích hospodaření a poté jsme předestřeli plány na další rok naší činnosti. Pozornost věnujeme především opravám kaple jako největší památky a nejvýznamnější budovy v Kostelíku. Podmínkou je dobré přijetí našich projektů u grantových komisí, ale zdá se, že máme pro příští rok docela velkou naději uspět. Také jsme prodiskutovali možnou výstavbu vyhlídkové věže nad řekou u naší vyhlídky Na Plazích a rozšíření kompostárny. Požádali jsme také starostu o možnost doplnění veřejné zeleně na návsi místo chybějících stromů. Zvolili jsme i staronový výbor OS ve složení Petr Klaub – předseda, Milan Let – hospodář a Radim Perlín – člen. Nově jsme také zvolili revizorku. Místo pana Balíka, který slíbil, že bude revizora dělat rok a vydržel s námi vlastně tři roky, byla zvolena revizorkou Jitka Balšánová, která nám tedy bude koukat pod prsty, jak si vedeme. Děkujeme panu Balíkovi za jeho práci pro naše OS a přejeme Jitce Balšánové hodně sil a entusiasmu. V diskuzi jsme poté změnili termín pro otevření knihovny. Místo sobotního dopoledne bude knihovna otevřena vždy každou sobotu odpoledne od 15:00 do 16:00 . Kávička se bude podávat, je možné se zastavit na kus řeči nebo probrat cokoliv se členy výboru OS.
V kapli jsme také předvedli velký panoramatický pohled na údolí Berounky a na všechny kopečky za řekou, které jsou vidět z Vršek. Díky Vráťovi Štýbrovi snad budou mít možnost všichni na Vrškách u lavičky vidět tento obrázek a porovnávat ho s realitou před očima.
Podrobný zápis z členské schůze připravuje Petr Klaub a ihned po jeho dokončení ho zavěsíme také na web.
Doplnění:
Petr zápis připravil již za týden, ale nepodařilo se díky různým nastavením mailů a bezpečnosti na internetu poslat na naše mailové adresy a tak jsem se k zápisu dostal až dnes a hned ho vyvěšuji na web.
Zde je zápis Členská schůze 2011
Přílohy
Fotogalerie z povídání o zaniklých vsích
Několik obrázků z našeho povídání o zaniklých vsích na Rakovnicku.
Na prvním obrázku je paní Blažková při výkladu, na druhém obrázku je erb se třemi podkovami pánů z Vrše, kteří drželi Sadlno, po snímku posluchačů vyprávění jsou znázorněny ranně středověké bronzové „záušnice“, které sloužily jso dámská ozdoba hlavy, a na posledním snímku je znázorněn půdorys tvrzi na Dubjanech pod Chříčí.
Povídání o zaniklých vsích
V sobotu 13.8. 2011 jsme do kaple sv. Máří Magdaleny pozvali paní Kateřinu Blažkovou na povídání o zaniklých vsích na Rakovnicku. Paní Blažková pracuje jako archeolog v Muzeu TGM v Rakovníku a zaniklé vsi jsou jejím oblíbeným tématem, kterému se věnuje již od studií. V téměř dvouhodinovém povídání jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí nejen o zaniklých vsích v okolí. Největší pozornost ovšem vzbudila historie našeho Kostelíka. Jedna z nejstarších zmínek o osídlení na našem katastru patří vesnici Drasovice, která byla na místě Kočkova mlýna (pily) a to na obou stranách řeky. Původní zmínka z listin kláštera v Ostrově u Davle datovaná rokem 999 se ale podle názoru paní Blažkové vztahuje mnohem pravděpodobněji ke stejnojmené vsi u Příbrami. Přesto Drasovice byly potvrzeny pozdějšími dokumenty a jejich pozůstek nebo snad lépe dědic je současné Hradiště na druhém břehu Berounky a pochopitelně Kočkův mlýn na našem břehu. Ves Chlístov je přímým předchůdcem Kostelíka a zanikla pravděpodobně v průběhu bojů v neklidném období husitských válek. Je ale potvrzené, že zde již v té době existoval kostel sv. Máří Magdaleny, který jako kamenná stavba přežil husitské boje a jako pozůstatek Chlístova zde ještě po další dobu sice opouštěný, ale stál. Později na místě původního Chlístova majitel pozemků Jan Jiří Loubský z Modřejovic založil (obnovil na ruinách) vesnici, která se nejprve zvala po něm Luby a později od druhé poloviny 18. století se prosadil nynější název – Kostelík. Další podrobnosti jsou také uvedeny v našem Almanachu.
V dalším povídání jsme se dotkli také vývoje obce u Sadlna. Nejvíce mě překvapilo, že teprve po druhé světové válce, když statek převzalo a později zničilo sjednocené družstevnictví, došlo také k zarovnání strání a polí v okolí Sadlna a tím také zmizely poslední pozůstatky po středoveké vesnici Sadlno.
Povídání dále zabrousilo na Dubjanský dvůr pod Chříčí, na hradiště nad Javornicí zvané Deliba, které má velmi pravděpodobně dokonce pravěký původ, na zaniklou středověkou tvrzi na místě zvaném Na vlčí hoře u silnice na Hvozd z Panošího Újezda a o zaniklé vesnici mezi Všetaty a Lašovicemi.
Jeden z husitských vojevůdců Mikuláš z Husi a Pístného vlastnil také středověkou vesnici Pístné, která ležela severovýchodně od Hřebečníků v cípu lesa a dosud toto území má pomístní název Na Pístném. Možná právě přítomnost vesnice jednoho z čelných představitelů husitství vedla k tomu, že ve zdejším kraji mnoho obcí právě v době husitských bouří zaniklo. Takové sídlo jednoho z představitelů husitského hnutí v Praze muselo být lákavé. Prostě vojsko ať již jedné nebo druhé strany se potřebovalo občas najíst a občas poveselit, a tak jedna vesnice za druhou vesměs s dřevěnými domy vzala za své. Jako Chlístov. Je to ale jenom moje teorie.
Dozvěděli jsme se také o manských povinnostech, co to byl poplužní dvůr a mnoho dalšího. Například jak lze využít fosforovou metodu ke zkoumání původního osídlení, nebo jak lze využít letecké snímky pro zkoumání terénu.
Celé společné povídání o středověkých zaniklých obcí v kapli sledovalo 22 posluchačů. Paní Blažková doplnila celé vyprávění o dějinách mapami, obrázky nebo fotografiemi míst, o kterých jsme v kapli mluvili. Část z těchto obrázků je v následující galerii.