Opustily nás paní Bohunka Dóciová a paní Marie Macáková.
Některé zprávy jsou smutné. V posledních dnech odešly dvě významné rodačky a osobnosti naší obce. V Košicích u syna Ivana zemřela paní MUDr. Bohumila Dóciová a v požehnaném věku 93 let zesnula v kruhu rodiny paní Marie Macáková.
Paní doktorka Dóciová prožila dětství a mládí v Senci a v Kostelíku, kam se její rodiče Elznicovi přestěhovali. Po studiu na lékařské fakultě zamířila se svým manželem do Košic, ale Kostelík vlastně nikdy neopustila. Manželé Dóciovi se každý rok vraceli do Kostelíka – napřed k rodičům, a pak i na chalupu, kde oba trávili dovolené a léto. Po odchodu z aktivního profesního života a návratu do Prahy to paní Dóciová měla do Kostelíka opravdu blízko. Budeme vzpomínat na její usměvavou tvář a smířlivost s jakou se snažila řešit všechny problémy, všechny starosti tak, aby nikdy nikoho nezarmoutila.
Paní Marie Macáková prožila celý svůj život v Kostelíku. V okolí znala každý kámen, každou mez a každou cestu. Všichni si ji budeme pamatovat jako nesmírně pracovitou a obětavou ženu, která se do pozdního věku starala nejen o celý dům, ale i o zahradu a o své okolí. Vždy ji leželo na srdci, jak vypadá naše náves, jak je posekaná tráva a zdali je v Kostelíku hezky uklizeno. Není divu, že se zajímala se o život na vesnici, vždyť pocházela z rodiny jednoho z posledních starostů Kostelíka.
Budeme s láskou vzpomínat na obě naše milé sousedky v Kostelíku.
Radim Perlín
Robert Volf již není mezi námi
Těžko se mi píší tato slova, těžko se člověk srovnává s některými zprávami, ale bohužel někdy nezbývá než sklonit hlavu. Robert Volf v neděli 27.1. 2013 náhle zemřel. Jeho srdce nebylo připravené na náhlou ataku a v neděli nám všem odešel dobrý kamarád. Vždy, když si na něj vzpomenu, slyším jeho hlas a vzpomínám na všechny jeho průpovídky, na jeho ochotu vždy pomoci, vůli diskutovat jakákoliv témata a snahu a dobrou vůli podílet se na společném díle. Když přijeli Volfovi poprvé do Kostelíku, Robert navštívil všechny sousedy, představil sebe a s svoji rodinu a každému nabídl přátelství. Ten, kdo jeho nabízenou ruku přijal, nikdy neprohloupil.
V létě v Kostelíku nám budeš, Roberte, chybět. Stále myslíme na Noirin, Kevina, Adama, Robbieho a Lizzy a doufáme, že se jim podaří překonat tyto těžké chvíle.
Poslední rozloučení se konalo v sobotu 2.února v Corku v Irsku a Občanské sdružení Kostelík zaslalo na tento obřad velkou kytici.
Radim Perlín