Budou nebo nebudou čarodějnice?
Již druhým rokem řešíme skoro hamletovskou otázku. Být či nebýt. V našem případě „Budou či nebudou“. Mluvíme o čarodějnicích tedy našem slavnostním ohni na Vrškách 30. dubna. Loni nám jednoznačně pandemie znemožnila pořádat slavnostní oheň, letos váháme. Snad se do pondělí 26.4. dozvíme nějaké pozitivní zprávy, které by snad mohly umožnit naše setkání uspořádat, pokud ale vládní omezení, bez ohledu, co si o nich myslíme, znemožní pořádat slavnostní Kostelácký oheň, sejdeme se v nějakém náhradním termínu, až nám to pandemie dovolí. Podobně jako loni. Nejpozději v neděli večer tady na webu zveřejníme definitivní rozhodnutí, tak to prosím sledujte.
Čarodějnice nezmokly
V neděli jsme postavili pagodu a schovali jsme ji pod plachtu. Dobře jsme udělali, protože v Kostelíku v pondělí napršelo 19 mm deště, to je 19 litrů na každý m2. Déšť zatím zachránil nejen přírodu ale i nás, bez deště bychom nemohli rozdělat oheň. V úterý se nás postupně sešlo na Vrškách 21 a když jsme večer v 20.00 zapalovali pagodu, už jsme z větru a chladu docela byli promrzlí a těšili se na hřejivé teplo z ohně.
Krásná čarodějnice od Ivany Černé odletěla v ohni tam, kam patří a my jsme si , když pominul největší oheň, posunuli lavičky blíže k ohni. Večer zahájily skvělé bramboráčky a nádherné chlebíčky od Pucholtů (DĚKUJEME) a pak už každý vytáhl svoje poklady, které si k čarodějnickému ohni přinesl. Nejprve kolovalo skvělé Prosecco ve stylových číších, pak se rozlévalo víno a kdo chtěl, měl k dispozici Za studena chmelené od Bakaláře.
Když oheň trochu klesl a bylo možné se přiblížit blíže, první odvážlivci vytáhli klacky a začali opékat buřty a začaly se probírat zážitky a události v Kostelíku a v širokém okolí. Probrali jsme i plány na léto, domluvili některé další kroky, které máme a musíme v Kostelíku zajistit a domluvili další akce, jako třeba tradiční Berounku. Letos pojedeme na vodu v sobotu 20.7. 2019
Vítr se utišil, krásná noc, nad námi vyhvězdíno a na Vrškách nádherný rozhled do kraje. Můžeme pozorovat cvrkot v Hradišti, v Podmoklech, ve Zvíkovci a kochat se okolní krásnou krajinou.
U ohně jsme vydrželi až skoro do 1 hodiny v noci a když jsme odcházeli bylo nám do zpěvu. Dobrá nálada, příjemná atmosféra a pohoda byla všudypřítomná.
Čarodějnice
Čarodějnice jsou letos uprostřed týdne. To nám ale nijak nevadí. Čarodějnice budou, to je jisté. Takže se těšte, chystejte se, připravujte se. Sejdeme se v úterý v 19:30 na našem tradičním místě na Vrškách.
Napřed ale musíme připravit dříví a pagodu, takže nejprve příští sobotu pojedeme na dříví a připravíme všechno na oheň. Přihlašte se, kdo nám (Michal, Robert a Radim) v sobotu pomůžete.
Fotografie z Čarodějnic
Tady najdete pár fotek z Čarodějnic 2018.
Čarodějnice na Vrškách
Když jsme zvali na čarodějnice, tedy týden před tímto svátkem, bylo v Kostelíku skoro 30°C a sluníčko. Báli jsme se, jak bude za týden. Celý čarodějnický den foukal silný vítr a médii se hnala zpráva, kde všude zakázali pálení čarodějnických ohňů. Naštěstí se večer vítr uklidnil a zase bylo krásně. Na Vrškách se nás sešlo více než 30 z celého Kostelíka a to jak místní, tak i chalupáři a to se ještě mnozí omlouvali a nemohli přijít. Krásnou čarodějnici připravila Věra Kratochvílová a Verunka Okáčová a byla tak velká, že jsme se báli ji do hranice už odpoledne umístit, aby ji vítr nesfoukl. Okolo 19:30 jsme se sešli na Vrškách, obdivovali krásné pohledy do okolí a když jsme se všichni sešli, zapálili jsme náš čarodějnický oheň. Do ticha a klidu při západu slunce jsme odeslali nejen čarodějnici, ale s ní i celou zimu, déšť a chlad.
Pucholtovi připravili skvělé bramboráky a chlebíčky a každý velmi rád ochutnal. Do praskotu hořícího dříví a jiskřiček, které létaly neuvěřitelně vysoko, se postupně vyndalo pivo, víno, a pak i špekáčky. Opéct buřta na hořící hranici bylo skoro nemožné, protože žár ohně spaloval ruce, ale přesto první odvážlivci nebo největší hladovci se do toho pustili a pak již skoro každý držel v ruce tyč s jedním nebo dvěma špekáčky. Okolo ohně jsme domlouvali plány na léto, nápady na další akce v Kostelíku a všichni se vesele bavili. Když Ctibor vytáhl kytaru, tak jsme i zpívali a užívali teplého večera a noci. Jedním z hlavních hřebů večera byl i východ úplňku, který vykoukl a postupně narostl nad křivoklátskými lesy a pak nás po celý večer a celou noc doprovázel svým jasným světlem.
Jak se blížila půlnoc, tak se náš kroužek okolo ohně zmenšoval, až jsme v půl druhé nad ránem zůstali u okně poslední čtyři. Na cestu domů nám posvítil měsíc. Čarodějnice se vydařily a moc se těšíme na letní a podzimní akce.
Fotky jsou v následujícím příspěvku