Čarodějnice nezmokly
V neděli jsme postavili pagodu a schovali jsme ji pod plachtu. Dobře jsme udělali, protože v Kostelíku v pondělí napršelo 19 mm deště, to je 19 litrů na každý m2. Déšť zatím zachránil nejen přírodu ale i nás, bez deště bychom nemohli rozdělat oheň. V úterý se nás postupně sešlo na Vrškách 21 a když jsme večer v 20.00 zapalovali pagodu, už jsme z větru a chladu docela byli promrzlí a těšili se na hřejivé teplo z ohně.
Krásná čarodějnice od Ivany Černé odletěla v ohni tam, kam patří a my jsme si , když pominul největší oheň, posunuli lavičky blíže k ohni. Večer zahájily skvělé bramboráčky a nádherné chlebíčky od Pucholtů (DĚKUJEME) a pak už každý vytáhl svoje poklady, které si k čarodějnickému ohni přinesl. Nejprve kolovalo skvělé Prosecco ve stylových číších, pak se rozlévalo víno a kdo chtěl, měl k dispozici Za studena chmelené od Bakaláře.
Když oheň trochu klesl a bylo možné se přiblížit blíže, první odvážlivci vytáhli klacky a začali opékat buřty a začaly se probírat zážitky a události v Kostelíku a v širokém okolí. Probrali jsme i plány na léto, domluvili některé další kroky, které máme a musíme v Kostelíku zajistit a domluvili další akce, jako třeba tradiční Berounku. Letos pojedeme na vodu v sobotu 20.7. 2019
Vítr se utišil, krásná noc, nad námi vyhvězdíno a na Vrškách nádherný rozhled do kraje. Můžeme pozorovat cvrkot v Hradišti, v Podmoklech, ve Zvíkovci a kochat se okolní krásnou krajinou.
U ohně jsme vydrželi až skoro do 1 hodiny v noci a když jsme odcházeli bylo nám do zpěvu. Dobrá nálada, příjemná atmosféra a pohoda byla všudypřítomná.
Čarodějnice
Čarodějnice jsou letos uprostřed týdne. To nám ale nijak nevadí. Čarodějnice budou, to je jisté. Takže se těšte, chystejte se, připravujte se. Sejdeme se v úterý v 19:30 na našem tradičním místě na Vrškách.
Napřed ale musíme připravit dříví a pagodu, takže nejprve příští sobotu pojedeme na dříví a připravíme všechno na oheň. Přihlašte se, kdo nám (Michal, Robert a Radim) v sobotu pomůžete.
Fotografie z Čarodějnic
Tady najdete pár fotek z Čarodějnic 2018.
Čarodějnice na Vrškách
Když jsme zvali na čarodějnice, tedy týden před tímto svátkem, bylo v Kostelíku skoro 30°C a sluníčko. Báli jsme se, jak bude za týden. Celý čarodějnický den foukal silný vítr a médii se hnala zpráva, kde všude zakázali pálení čarodějnických ohňů. Naštěstí se večer vítr uklidnil a zase bylo krásně. Na Vrškách se nás sešlo více než 30 z celého Kostelíka a to jak místní, tak i chalupáři a to se ještě mnozí omlouvali a nemohli přijít. Krásnou čarodějnici připravila Věra Kratochvílová a Verunka Okáčová a byla tak velká, že jsme se báli ji do hranice už odpoledne umístit, aby ji vítr nesfoukl. Okolo 19:30 jsme se sešli na Vrškách, obdivovali krásné pohledy do okolí a když jsme se všichni sešli, zapálili jsme náš čarodějnický oheň. Do ticha a klidu při západu slunce jsme odeslali nejen čarodějnici, ale s ní i celou zimu, déšť a chlad.
Pucholtovi připravili skvělé bramboráky a chlebíčky a každý velmi rád ochutnal. Do praskotu hořícího dříví a jiskřiček, které létaly neuvěřitelně vysoko, se postupně vyndalo pivo, víno, a pak i špekáčky. Opéct buřta na hořící hranici bylo skoro nemožné, protože žár ohně spaloval ruce, ale přesto první odvážlivci nebo největší hladovci se do toho pustili a pak již skoro každý držel v ruce tyč s jedním nebo dvěma špekáčky. Okolo ohně jsme domlouvali plány na léto, nápady na další akce v Kostelíku a všichni se vesele bavili. Když Ctibor vytáhl kytaru, tak jsme i zpívali a užívali teplého večera a noci. Jedním z hlavních hřebů večera byl i východ úplňku, který vykoukl a postupně narostl nad křivoklátskými lesy a pak nás po celý večer a celou noc doprovázel svým jasným světlem.
Jak se blížila půlnoc, tak se náš kroužek okolo ohně zmenšoval, až jsme v půl druhé nad ránem zůstali u okně poslední čtyři. Na cestu domů nám posvítil měsíc. Čarodějnice se vydařily a moc se těšíme na letní a podzimní akce.
Fotky jsou v následujícím příspěvku
Čarodějnice 2017 i s fotkami
Každý rok vedeme sáhodlouhé diskuze, jestli na čarodějnice jenom sprchne, nebo bude pršet. Ještě v pátek by si nikdo nevsadil na jasný den a Filipojakubskou noc plnou hvězd. Když jsme ale v neděli připravovali dříví a hranici, počasí již dávalo tušit, že nás čeká krásná noc.
Čarodějnický oheň jsme zapalovali jako každý rok v 19:30. Chvilku jsme počkali na poslední a za chvilku již hranice nacpaná chrundou začala pomalu prohořívat. Krásné čarodějnici (děkujeme Okáčkám) dokonce i s bujným poprsím začalo být horko a velký plamen zvěstoval do okolí, že i v Kostelíku jsme se vypořádali s dlouhou zimou, že jsme připraveni na jaro a všechny akce v létě a na podzim.
Okolo ohně se nás i přes velmi problematickou předpověď sešlo docela dost. Nejdále to asi měli Fejlkovi a Petr Klaub, jenom o kousek blíže to měli Letovi s Lexíkem, který večer padal z lavice, Okáčovy, Sláva M. a Kraťáci. Z druhé strany ulice se omluvili Pucholti a přišel Robert s Jitkou. Vršek Kostelíka pak zastupovali Černých, Perlíni, a Ivan Dóci i s jedním ze synů – s Denisem. Celkem se nás sešlo u ohně 24 kamarádů z Kostelíka.
Ti zkušenější (Letovi) si přinesli dokonce i rukavice na držení držáků na opékání špekáčků, ti méně zkušení se zkoušeli u ohně různě sehnout a alespoň na chvíli se skrýt před velkým žárem. Buřty, ať už byly připálené nebo uvnitř studené, ale chutnaly dobře a skoro každý si alespoň jednoho buřta dopřál. U ohně jsme probrali poslední novinky i starší trvalky, došlo pochopitelně i na politiku a především jsme připravovali a domlouvali některé akce na jaro a léto. Na jaře odsadíme panel s fotkou z vyhlídky tak, aby bylo možné jít až na kraj a bylo zase možné se rozhlédnou po okolí. Na to již na podzim upozornila paní Okáčová a některé ohlasy v knize návštěv i jinde nás také ponoukají ke změně.
Kromě velké akce Skotsko v Kostelíku 8.července již od 11:00, budeme také organizovat tradiční Berounku a pojedeme v sobotu 22.7. stejně jako loni z Liblína do Zvíkovce. A pochopitelně i spoustu dalším tradičních i netradičních akcí.
Později večer k ohni přinesl Ctibor kytaru, zpívalo se, obdivovali jsme oblohu plnou hvězd i hořící čarodějnice okolo nás. Jasně jsme viděli čarodějnici z Hradiště, myslíme, že jsme viděli i čarodějnici ze Zvíkovce a pozorovali světélka obcí a vesniček z krásného rozhledu na Vrškách.
Když zašel i srpeček měsíce, naposled jsme přiložili suché dříví na oheň a pak již jenom zadumaně pozorovali plaménky, jiskřičky a řežavé uhlíky. Poslední jsme od ohně odcházeli hodinu po půlnoci.
Čarodějnice měly dohru, když se před polednem u nás objevil Sláva M. a přinesl nám krásně propečené brambory, které dopoledne do hromady popela zahrabal a za dvě hodiny je zase vyndal. Skvělá pochoutka.
