Kostelík na vodě 2019

Po loňské nedobré zkušenosti s občerstvením na trase do Roztok jsme letos jednoznačně zvolili trasu z Liblína do Zvíkovce a těšili jsme se na krásnou přírodu, hluboké údolí Berounky, zříceninu Krašova a na další skvělé zážitky. Tento rok se na vodu přihlásilo dost lodí, takže jsme nakonec jeli v počtu 9 lodí. Autobusek pana Šímy nás pohodlně odvezl do Liblína na tábořiště Kobylka, převzali jsme lodě a ještě před prvním plácnutím do vody jsme museli svlažit hrdlo. Čekal nás totiž horký den.

Postupně jsme odrazili od tábořiště ve složení: Noirin a Lizie Volfovy, Martin a Petra Bakulovi, Julie B. s kamarádkou, Černoši, Ctibor a Alena P., Robert a Renata, Petr a Líba Klaubovi s malou Kristýnkou, Kraťáci a na singlu jsem s vodou bojoval já – Radim P.

Jedeme prakticky pořád v houfu dalších vodáků, míjíme bez povšimnutí přítok Střely a v pohodě překonáme malinký jez u Liblína pod mostem. Za jezem na klidné vodě chvíli soulodíme. Černoši vytahují posilnění a mezi loďmi koluje dobrá pálenka. Pak se již rozjíždíme dál směrem k jezu u Liblínského mlýna. I ten v pohodě a téměř po suchu překonáváme a noříme se do krásného, zalesněného údolí Berounky před Krašovem. Okolo v lesích prosvítají suché koruny. Asi za hodinu dorazíme k první plánované zastávce u Rybárny nad Rakolusky. Dáváme si první gáblík, pivo a v poledním vedru jedeme dál. Voda téměř neteče, a tak musíme pořád pádlovat. Pod Krašovem zase na chvíli soulodíme a kocháme se nejen krásnou přírodou, ale další kolující lahvinkou s ohnivým obsahem.

Když mineme Krašov, již vyhlížíme tábořiště U mloka, kde zase zastavujeme na koupačku a občerstvení. Protější tábořiště kousek dál již vynecháváme. Snadno přejedeme jez u Lejskova mlýna a ve vedru se moc netěšíme na poslední usek cesty na oleji před Zvíkovcem. Poslední zastavení je ještě u Petra a Pavla a mnozí tady již ani pivo nechtějí. Pak již pádlujeme, jak kdo ještě může, na oleji ke Zvíkovci, kam přirážíme přesně v 18:00, tedy v době, kdy máme vrátit lodě a vybavení.

Jsme moc rádi, že po úmorném dni máme odvoz nahoru do Kostelíka, po chvilce čekání přijíždí autobusek a jedeme rádi domů. Kam pojedeme příště? Do Roztok to více teče, ale tady jsou zase lepší zastávky. Nakonec rozhoduje voda a příště pojedeme ze Zvíkovce do Roztok.

Skotsko jsme zvládli na výbornou

Pojedenácté přijely do Kostelíka kapely, které hrají muziku inspirovanou skotskými, irskými a keltskými melodiemi a rytmy s bubínky, skotskými dudami, píšťalou a houslemi. Po loňském dvoudenním festivalu jsme se letos zase vrátili k sobotnímu jednodennímu programu. Již od pátku ale začali do Kostelíka přijíždět první kamarádi, kteří pomohli s přípravou a kteří si chtějí užít i předfestivalové hraní na návsi.

Od sobotního rána se do Kostelíka valily proudy lidí a když začal v 11.00 začal sobotní program, náves už byla slušně zaplněna a další a další diváci přijížděli a přicházeli ze všech směrů. Již před slavnostním nástupem dudáckých kapel za zvuků hymnické Amazing Grace byla náves zcela zaplněna a nebylo si téměř kde sednout.

Odpolední program měl svůj vrchol ve vystoupení skvělého mandolinisty Radima Zenkla. Od prvních tónů skvělé skotské muziky všichni nadšeně tleskali a vlnili se do rytmů jednotlivých skladeb.  Velký úspěch sklidily kromě kapel i taneční ukázky v podání Nessie nebo Gall – Tirr. Publikum přijalo všechny kapely s nadšeným aplausem, ať už se jednalo o skupiny, které na našem festivalu vystupují opakovaně (Isara, The Rebel Pipers, Irish Dew) nebo nově pozvané kapely, které si musely svoje publikum najít (Lua, Coventina, Jolly Buskers, Blue Squadron Pipe Band).

Večerní část koncertu se jako tradičně nesla v rychlejších rytmech a na parket před koncertem se zaplnil a všichni tancovali při písničkách v podání Vintage Wine, Happy To Meet a závěr obstarali jako již tradičně Claymore.

Každý mohl ochutnat skvělý tradiční skotský Haggis, v hospůdce U Šéby se podávalo spoustu jídla a  Bakalář v horkém dni přišel k chuti každému. Kdo měl chuť, mohl ochutnat i skvělé a speciální irské a skotské whisky, nakoupit tradiční skotské doplňky, výrobky z kůže nebo ukovat třeba hřebík.

Poděkování patří všem, kteří nám s festivalem Skotsko v Kostelíku pomohli. Velké díky patří každému z našeho OS Kostelík, který přiložil ruku k dílu, velké díky si zaslouží i Modřejovičtí hasiči za skvělou organizaci parkování. Největší zásluhu mají ovšem Milan a Lukáš Letovi, kteří mají celou organizaci na bedrech.

KULIČKIÁDA

Kuličky na návsi

Již loni Alena obnovila tradiční českou hru. Kuličky. Letos jsme se sešli na návsi v neděli 30. 6. dopoledne a po sobotním mejdanu jsme jen těžko otevírali oči. Přesto se nás sešlo velké množství a kouleli jsme ostošest.  Napřed jsme museli vyčistit hrací plochu, vyrobit důlek a pak už to jelo.

Ze začátku jsme jenom trénovali, ale za moment jsme se pustili do ostrého boje. Házeli jsme tři kuličky na důlek a počítal se počet šťouchů. Do hry se zapojili i další sousedé od Balíků.

Napínavý souboj s téměř totožnými výsledky 7 šťouchů do důlku nakonec zvrátil Vojta a Radim, kteří se umístili na prvním (Radim) a druhém (Vojta) místě. Třetí místo získalo dalších skvělých 8 borců.

Kuličkiády se zúčastnilo celkem 21 bojovníků, kteří se mohou ohnout, sehnout nebo kleknout a cvrnknout do kuličky. Největší úspěch ale dosáhla Andulka a Kája od Balíků, kteří jako jediní trefili kuličkou důlek na jednu ránu.  V lepších závodech za „Hole in one“ pořadatelé rozdávají klíčky od auta.

Uvidíme příští rok.

 

 

Skotsko v Kostelíku 2019

Program

Sobota 6.7.2019

11:00 – 11:45 Jolly Buskers

11:45 – 12:00 Gall – Tír

12:00 – 12:45 Coventina

13:00 – 13:30 Slavnostní nástup a zahájení

13:30 – 13:45 Adress to Haggis

13:45 – 14:30 Irish Dew

14:30 – 14:45 Nessie

14:45 – 15:15 The Rebel Pipers

15:15 – 16:00 Lua

16:00 – 16:30 Gall – Tír

16:30 – 17:15 Radim Zenkl

17:15 – 17:45 Blue Squadron Pipe Band

17:45 – 18:30 Isara

18:30 – 19:00 Vyhlášení výsledků Highland Games

19:00 – 19:45 Vintage Wine

19:45 – 20:00 Nessie

20:00 – 20:45 Happy To Meet

20:45 – 21:00 Nessie

21:00 – 21:45 Claymore

Kuličkiáda

Již loni jsme na návsi v Kostelíku kouleli kuličky a šlo nám to moc dobře (zvláště některým borcům). I letos budeme cvrnkat kuličky do důlku a vzpomínat jaké to bylo, když jsme se ještě mohli ohnout ke kuličce a šlo nám to.

Sejdeme se

v neděli 30.6. dopoledne  v 10.00 

na začátku prázdnin společně pokoříme důlek.