Členská schůze a sousedské posezení

V sobotu 21.9. se v Kostelíku konala již 11. členská schůze našeho OS Kostelík. Sešlo se nás celkem 25 aktivních členů našeho spolku a probrali jsme mnohé. Napřed jsme zhodnotili, co se povedlo a co jsme nestihli nebo neudělali, naplánovali jsme akce na další rok, dohodli jsme vánoční koncert, kalendáře, obnovu švestkové aleje nebo další pokračování v opravě kaple. Na náš malý spolek je toho docela hodně.

Podrobné informace o průběhu členské schůze najdete v zápisu, který bude také připojen.

Po jednání jsme se odměnili za celoroční práci příjemným posezením. Láďa Pucholt připravil skvělého rožněného krocana s vynikající kůrčičkou, na vedlejším grilu se točil řádný kus šunky, na stolech bylo připraveno víno a pivo z Rakovníka teklo proudem.  Přivítali jsme se s našimi kamarády z Modřejovických hasičů a poděkovali jsme jim za pomoc a spolupráci například při zajištění Skotska v Kostelíku. Sedělo se okolo nových stolů a pod nově zakoupenými party stany a hodovalo se. Zářijový večerní chládek (skoro) nikoho nevyhnal a když dokonce Kraťáci přinesli teplomet, tak jsme až do půlnoci jsme vesele oždibovali skvělou krůtičku nebo šunčičku, lebedili si nad skvělým koláčem Hany Okáčové, vynikající slanou „fokáčou“ pí Pucholtové, bábovkou Petry Bakulové a dalšími dobrůtkami, které byly na stole.

Je skvělé, že se můžeme v Kostelíku spolehnout na stále velmi širokou pomoc a podporu z mnoha stran a že společně můžeme dělat věci, které by nás jednotlivě možná ani nenapadly.

Děkujeme všem

T.G. Masaryk a archeologie

Sobota 14. září je významná jistě z mnoha důvodů. Jedním z nich je i dvojité masarykovské výročí. Toho dne v roce 1937 zemřel prezident TGM a stejný den tedy 14.9. se v roce 1886 narodil jeho syn Jan Masaryk. Na tento den jsme pozvali do Kostelíka do kaple sv. Máří Magdaleny paní Mgr. Kateřinu Blažkovou z Muzea TGM v Rakovníku, aby nám řekla něco o vztahu prezidenta a archeologie.

Ve velmi poutavém vyprávění doprovázeném obrázky z prezentace jsme se dozvěděli, jak štědrým mecenášem byl prezident, kde všude podporoval různé typy výzkumů a bádání a jak se zasloužil o rozvoj archeologie. Doslova jeho osobní stopu přináší výzkum na lokalitách, které jsou blízko Lán a kam Masaryk velmi často zajížděl. Jeho zájem se soustředil například na slavné a velké oppidum u Stradonic nad Berounkou, kde Masaryk podpořil první letecké snímkování jako výzkumnou nedestruktivní metodu. Věnoval prostředky i na výzkum v Libušíně v místě domnělého sídla Libuše. Již tehdejší výzkum podnícený a financovaný Masarykem potvrdil, že se jedná o starší středověké domy s hlubokými sklepy, ale v žádném případě to není Libušin knížecí stolec.

Nejzajímavější vyprávění se pak stočilo na historii a význam pohřebních mohyl nedaleko Lán v katastru Lhoty (u Žiliny). Masaryk přímo vybízel své zaměstnance, kteří se starali o lánskou oboru, aby ho upozornili na zajímavé terénní valy nebo mohyly, a ty pak nechával prozkoumat.  A v případě mohyl u Lhoty archeologové nechybili. Vy jste věděli, že znaky původního keltského nebo ještě staršího osídlení bylo i nedaleko Lán? Já o tom nic nevěděl.

Z každého slova Kateřiny Blažkové je zcela zřejmé, jaký vztah měl Masaryk k lidem ve svém okolí a jaký vřelý vztah měli všichni k Masarykovi. Jakou úctu TGM prokazoval každému, s kým se při archeologických výkopech potkal, a současně s jakou důstojností mluvil stejně s kopáčem na výkopu stejně jako s předními archeology té doby.

Dokonce Kateřina Blažková s kolegy na místě původního výzkumu udělali další výzkum po výzkumu. Dozvěděli jsme se, že pomocí moderních technik nyní archeologové objevili prvorepublikové halíře a zátku od piva Pražan. Možná ho s dělníky pil i Masaryk.

V diskuzi jsme se pochopitelně dotkli i archeologie v Kostelíku, začali jsme zkoumat staré kachle, které našel Jarek Kratochvíl někde na cestě v lese.  Každý, kdo byl na povídání s Kateřinou Blažkovou, se bude podrobněji dívat do hlíny, až bude na zahradě rýt záhony nebo kopat třeba díry pro sloupky na plot.  Jako šok pak zapůsobilo tvrzení, že podle moderního bádání není vůbec jisté, jestli Jan Hus pobýval na Krakovci. Dozvěděli jsme se i o výzkumu opevněného hradiště nad Javornicí nebo o slavném keltském pokladu zlatých duhovek z Podmokel, které se nikdy všechny nenašly a prý je má ještě i mnoho rodin doma. Podívejte se v Kostelíku do starých šuplíků, třeba také něco objevíte.

Prezentace paní Kateřiny Blažkové bude také časem přiložena.

Fotky budou v dalším příspěvku samostatně.

TGM a archeologie

V Kostelíku se v létě stále něco děje. Kromě již známého festivalu Skotsko v Kostelíku místní občanské sdružení také pořádá diskuze se zajímavými hosty, kteří přijedou do kaple vypravovat o svých zkušenostech. Opakovaně v kapli sv. Máří Magdaleny mluvil dr. Eduard Stehlík, známý vojenský historik,  Kostelík již navštívil i prof. Miroslav Bárta, egyptolog, který zde mluvil o posledních objevech v Egyptě a Sudánu, geograf prof. Janský hovořil o tom, jak se svým týmem určili, kde pramení Amazonka, manželé Klempířovi vyprávěli o životě v Grónsku a také Mgr. Kateřina Blažková se zaměřila na zaniklé obce na Rakovnicku.
Tentokrát bude Kateřina Blažková mluvit o zájmu prvního prezidenta T G Masaryka o archeologii a a jeho všímavosti při cestách zámeckou oborou.
V Kostelíku se bude o Masyrykovi a archeologii vyprávět v sobotu 14.9. od 14:00 v kapli sv. Máří Magdaleny na návsi.

Švestičky

V listopadu 2015 jsme podél silnice zasadili alej nových švestek  (vice v tomto příspěvku) a tehdy jsem se naivně domníval, že v letošním roce už bude první sklizeň. Bohužel švestky sice přežily zimu, ale mnoho z nich zašlo na horká léta 2016 a 2017 a to i přes to, že jsme se je snažili poctivě prolévat. Přesto letos máme první úrodu. Věra a Jarek Kratochvílovi objevili první švestu. Na podzim musíme dosadit a znova obnovit alej a doufat v příznivější vývoj.

Všichni to znáte „Přinesl jsem vám švestičky z naší zahrádky“

 

Už zase se mluví o přehradě na Javornici

Upozornil mě Petr Klaub, že v Rakovnickém deníku (celý článek zde) se píše o potenciální možnosti postavit přehradu na Javornici od Chříče do Kožlan. Podle deníku přišel s iniciativou zemědělec Jan Tajbl z Čisté, člen předsednictva okresní agrární komory. Důvodem je podle novin zajištění dostatku vody pro zemědělce a přehrada také nezaplaví nezaplaví žádné obce a tak si ten agrárník myslí, že to projde.

Javornice byla již dříve v jakýchsi rezervách vodních děl, které zpracovávalo povodí Vltavy pro Ministersvo zemědělství, a zdá se, že tento šílený nápad zase ožívá.  Chci pevně věřit, že se jedná o nesmysl a výstřel do tmy a že nikdo nedovolí zaplavit nádherné údolí Javornice, velmi krásné území, které je součástí CHKO Křivoklátsko.

Co si o tomto nápadu myslíte vy. Já za sebe říkám, že proti takovému způsobu devastace Rakovnicka budu protestovat všemi dostupnými možnostmi.