Povídání s dr. Stehlíkem v Rakovnickém deníku
Rakovnický deník ve středu 5.10. uveřejnil docela podrobnou zprávu o našem povídání s dr. Stehlíkem, které se konalo 24. 9. u nás v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku. Pokud jste noviny ve středu nestihli a nekoupili, máte možnost si článek přečíst alespoň na webu.
Tady je odkaz Rakovnický deník
Informační panel
Všimli jste si, že mnohé obce mikroregionu Balkán mají na návsích nebo jinde na významném místě svoje velké informační tabule, kde se dočtete o historii obce, o významných rodácích a o zajímavostech v obci. V Kostelíku jsme bohužel zatím žádnou takovou ceduli pro návštěvníky a hosty naší vesničky neměli. Proto jsme se v rámci našeho občanského sdružení domluvili a připravili jsme si vlastní text a fotky na podobnou informační tabuli na náves. Tabule je vyrobena ve stejné struktuře jako mají jiné vesničky okolo. Takže i u nás se turisté brzo dozví o historii Kostelíka, o Chlístovu, o staré zemské stezce, nebo o dalších zajímavostech v okolí. Na ceduli je také jedna zpráva, která bude pro všechny v Kostelíku úplnou novinkou a za její objevení vděčíme Romanovi Hartlovi. Více ale prozrazovat nebudu.
Cedule je nyní u Vráti Štýbra, který na ni vyrobí rám a po dohodě s Alešem Opatrným ji pověsíme na altán na návsi. Můžete se těšit.
Pohraniční opevnění – věčné téma
V sobotu 24.9. přijel do Kostelíka již po šesté slovutný vojenský historik dr. Eduard Stehlík. Jako hlavní téma svého povídání si pro letošní rok vybral téma vojenské pohraniční pevnosti, které jsme v Československu vybudovali ve velmi krátké době v druhé polovině 30. let a po Mnichovské dohodě zase smutně museli opustit. Ve vyprávění se dr. Stehlík soustředil na neuvěřitelnou aktivitu, kterou Ředitelství opevňovacích prací zajistilo mezi roky 1935 – 1938. Celkem asi 400 zaměstnanců ŘOP projektovalo, testovalo, organizovalo a kontrolovalo výstavbu více než 200 staveb těžkého opevnění a více než 10 000 lehkých staveb – řopíků. Zajišťovali všechno, od výběru prověřených stavebních firem, testování jednotlivých typů armovaného betonu, zajištění a osazení jednotlivých typů výzbroje, rozhodnutí o umístění jednotlivých staveb a zajištění celé logistiky výstavby. Úctyhodné dílo. Postupně jsme probrali výstavu a vybavení od těžkých dělostřeleckých tvrzí, přes menší dělostřelecké sruby až po nejmenší lehké stavby. Dozvěděli jsme se mnoho o potížích výstavby vlastně v nepřípustném horském terénu například Orlických hor a Jeseníků. Dr Stehlík zmínil také specifické stavby v okolí Bratislavy a také i skutečný vojenský význam celého opevnění.
Velmi zajímavá byla i diskuze o dalším osudu jednotlivých staveb v době okupace, ale i po druhé světové válce a dokonce i v 90. letech. Je neuvěřitelné, jak velmi malá skupina lidí byla schopna zorganizovat, zajistit, vybudovat a také obsadit vojáky jednotlivé pevnosti, a jak smutně je museli opouštět po Mnichovu. Pro mě je výstavba celého opevnění důkazem neuvěřitelné schopnosti, ale i nadšení a pracovitosti všech, kteří se na stavbách podíleli. Vybudované systémy opevnění patří k mnohému dalšímu, na co v našich dějinách můžeme být opravdu hrdi a to i přesto, že se z nich vlastně nikdy nevystřelilo. Myslím, že podobný názor mají i mnozí z více než 30 pozorných posluchačů, kteří se po skončení povídaní ptali na další a další podrobnosti, které se týkají jednotlivých pevností.
Několik fotografií z povídání s dr. Stehlíkem je přiloženo: Toto je galerie, jednou kliknout a obrázek se zobrazí jako náhled a ještě jednou kliknout a fotka bude v plné velikosti.
dr. Eduard Stehlík opět v Kostelíku
Máme velkou radost, že můžeme v Kostelíku opět přivítat dr. Eduarda Stehlíka, vojenského historika. Dr, Stehlík i přes svoje mnohé povinnosti a závazky, i přesto, musí měřit svůj čas na minuty, si každý rok najde čas a přijede do Kostelíka na společné povídání v Kapli sv. Máří Magdaleny. Je to pro nás velká čest a jsme za to velmi rádi. Letos dr. Stehlík přijede do Kostelíka v sobotu 24.9. a od 16:00 bude mluvit v kapli o budování pohraničích opevnění, o jejich vojenském i psychologickém významu jak pro obyvatele Československa, tak i odstrašujícím významu pro nacistický Wehrmacht.
Přijďte společně s námi diskutovat o tak důležité a současně rozporuplné etapě našich národních dějin. Každý z nás, kdo něco četl, někdy viděl některé pevnosti nebo hraniční opevnění, si jistě v životě nejednou položil otázku. Co by bylo, kdyby bylo….. Možná společně na některé nevyslovené otázky najdeme s dr. Stehlíkem alespoň náznak odpovědi.
Přikládáme pozvánku v pdf a prosíme o šíření pozvánky po vašich kanálech.
Přílohy
Společný oheň v Kostelíku.
V sobotu jsme se konečně v Kostelíku sešli a uspořádali jsme malý společný oheň – buřťáček. Trochu jsme si nebyli jisti, kolik lidí najde sílu a chuť na konci prázdnin přijít na společnou akci, ale skutečnost nás všechny mile překvapila. U ohně se sešlo dokonce v jednu chvíli 29 lidí. Děti se honily po louce a v postupném krásném západu se všichni radovali.
Když vyhořela pyramida a oheň se zmenšil, všichni vytáhli buřty a rychle opékali svoje pochoutky. Chuťově nevím, ale esteticky jednoznačně vyhrála Renata Letová, jejíž způsob nakrojení buřtů byl již na úrovni abstraktního umění. U ohně jsme se také sešli s Lenkou Gottvaldovou s přítelem Davidem a malým Martinem, kteří mají chuť s námi také spolupracovat a zapojit se do dění našeho sdružení. Budou to první „přespolní“ členové sdružení z chaty u řeky ale na našem kosteláckém katastru.
Když přijel rovnou z dočesné Sláva Maťátko a z auta vyndal čerstvý chmel, bylo už možné úplně všechno. Ctibor vyndal kytaru a zpívaly se všechny písničky, kde jsme si pamatovali alespoň první sloku a refrén. Některé se pro velký úspěch zpívaly dokonce dvakrát. Od ohně jsme vstávali poslední v půl druhé a ještě jsme jednou popřáli oslavencům Věře a Lence všechno nejlepší. Mnozí ale díky mystifikaci Ivany přáli všechno nejlepší i Honzovi Korfovi. Společný oheň se nad očekávání vydařil a všichni si to moc a moc užili.
