Archiv pro štítek: Rakovnicko

V sobotu 13.8. 2011 jsme do kaple sv. Máří Magdaleny pozvali paní Kateřinu Blažkovou na povídání o zaniklých vsích na Rakovnicku. Paní Blažková pracuje jako archeolog v Muzeu TGM v Rakovníku a zaniklé vsi jsou jejím oblíbeným tématem, kterému se věnuje již od studií. V téměř dvouhodinovém povídání jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí nejen o zaniklých vsích v okolí. Největší pozornost ovšem vzbudila historie našeho Kostelíka. Jedna z nejstarších zmínek o osídlení na našem katastru patří vesnici Drasovice, která byla na místě Kočkova mlýna (pily) a to na obou stranách řeky. Původní zmínka z listin kláštera v Ostrově u Davle datovaná  rokem 999 se ale podle názoru paní Blažkové vztahuje mnohem pravděpodobněji ke stejnojmené vsi u Příbrami. Přesto Drasovice byly potvrzeny pozdějšími dokumenty a jejich pozůstek nebo snad lépe dědic je současné Hradiště na druhém břehu Berounky a pochopitelně Kočkův mlýn na našem břehu. Ves Chlístov je přímým předchůdcem Kostelíka a zanikla pravděpodobně v průběhu bojů v neklidném období husitských válek. Je  ale potvrzené, že zde již v té době existoval kostel sv. Máří Magdaleny, který jako kamenná stavba přežil husitské boje a jako pozůstatek Chlístova zde ještě po další dobu sice opouštěný, ale stál.  Později na místě původního Chlístova  majitel pozemků  Jan Jiří Loubský z Modřejovic založil (obnovil na ruinách) vesnici, která se nejprve zvala po něm Luby a později od druhé poloviny 18. století se prosadil nynější název – Kostelík. Další podrobnosti jsou také uvedeny v našem Almanachu.

V dalším povídání jsme se dotkli také vývoje obce u Sadlna. Nejvíce mě překvapilo, že teprve po druhé světové válce, když statek převzalo a později zničilo sjednocené družstevnictví, došlo také k zarovnání strání a polí v okolí Sadlna a tím také zmizely poslední pozůstatky po středoveké vesnici Sadlno.

Povídání dále zabrousilo na Dubjanský dvůr pod Chříčí,  na hradiště nad Javornicí zvané Deliba, které má velmi pravděpodobně dokonce pravěký původ, na zaniklou středověkou tvrzi na místě zvaném Na vlčí hoře u silnice na Hvozd z Panošího Újezda a o zaniklé vesnici mezi Všetaty a Lašovicemi.

Jeden z husitských vojevůdců Mikuláš z Husi a Pístného vlastnil také středověkou vesnici Pístné, která ležela severovýchodně od Hřebečníků v cípu lesa a dosud toto území má pomístní název Na Pístném. Možná právě přítomnost vesnice jednoho z čelných představitelů husitství vedla k tomu, že ve zdejším kraji mnoho obcí právě v době husitských bouří zaniklo. Takové sídlo jednoho z představitelů husitského hnutí v Praze muselo být lákavé.  Prostě vojsko ať již jedné nebo druhé strany se potřebovalo občas najíst a občas poveselit, a tak jedna vesnice za druhou vesměs s dřevěnými domy vzala za své. Jako Chlístov.  Je to ale jenom moje teorie.

Dozvěděli jsme se také o manských povinnostech, co to byl poplužní dvůr a mnoho dalšího. Například jak lze využít fosforovou metodu ke zkoumání původního osídlení, nebo jak lze využít letecké snímky pro zkoumání terénu.

Celé společné povídání o středověkých zaniklých obcí v kapli sledovalo 22 posluchačů. Paní Blažková doplnila celé vyprávění o dějinách mapami, obrázky nebo fotografiemi míst, o kterých jsme v kapli mluvili. Část z těchto obrázků je v následující galerii.