Martin Balík o koronaviru
Máme v Kostelíku velké štěstí, že jedním z našich sousedů je i doc. Martin Balík, který pracuje jako přednosta kliniky intenzivní medicíny v 1. všeobecné fakultní nemocnici. Jako vysoce kvalifikovaný odborník se specializuje na možnosti a postupy léčení pacientů s velkými problémy a jeho klinikou tedy procházejí i nejtěžší pacienti s aktuálně velmi diskutovaným Covidem 19. Martin Balík je prvním lékařem v Česku, který léčil novým lékem remdesivir a velmi dobře zná ten nyní tak často diskutovaný koronavirus, který dovede zastavit celou ekonomiku.
V hodinové diskuzi jsme se v sobotu 12.9. dozvěděli, jak, kde a kdy virus napadá člověka, jaké je rizikové chování, jaké skupiny obyvatel jsou nejvíce ohrožené, ale také že lidské tělo si většinou dokáže s virem poradit. Takže pokud je vám více než 60 let, jste velmi obézní, máte cukrovku 2. typu a jste muž, máte se čeho obávat. Zatímco mladý člověk, který je konfrontován s tímto typem viru, si snadněji s nákazou poradí a buď projde zcela bez příznaku, není tedy klinicky nemocný a pokud není ani testován, tak to vlastně ani neví, zda má rýmu nebo Covid 19. Celkem 95 % všech pozitivně testovaných patří do této kategorie.
V těchto dnech nás děsí velký nárůst pozitivně testovaných a politici vyhlašují různá karanténní opatření nejen v Česku, ale i okolo nás. Používané PCR testy ale umí odhalit buď přítomnost nebo nepřítomnost záhadného viru, ale v žádném případě nejsou schopny měřit množství viru v těle pozitivně testovaného. Takže do kategorie pozitivně testovaného patří ten, kdo má v sobě desítky těchto virů, stejně jako další, kdo má v těle již miliony těchto malých organizmů. První si s viry snadno poradí a druhý musí ihned vyhledat lékaře a zahájit intenzivní léčbu. Proto pouhý počet pozitivně testovaných je vlastně hodně problematické číslo. Pozitivně testovaný totiž v 60 % neznamená nemocný, mnohem důležitější je počet skutečně nemocných, tedy těch, u kterých vypukly nějaké klinické příznaky nebo těch, kteří vyžadují intenzivní péči.
Celá karanténa a všechna opatření, která v březnu zcela zastavila ekonomiku, chod škol, obchod a cestovní ruch, byla vyvolána strachem ze zahlcení a zhroucení našeho zdravotnictví a nedostatečných kapacit na jednotkách intenzivní péče, které budou zahlceny těžce nemocnými s Covid 19. V polovině září je na intenzivní péči připraveno v celém Česku 1500 lůžek a obsazeno je 60 z nich.
Počet skutečně nemocných a pochopitelně i počet pozitivně testovaných pravděpodobně dále poroste, ale doc. Balík se nedomnívá, že by mohlo dojít k přetížení kapacit a ke zhroucení zdravotní péče. Současný nárůst je vlastně teprve první vlna této podivné choroby, kterou jsme v březnu drakonickými opatřeními zastavili a teprve nyní naplno propuká. Pokud se podaří projít touto vlnou ještě v průběhu září a října, budeme mít naději, že obvyklá chřipková epidemie v únoru a březnu již může proběhnout normálně bez spolupůsobení Covidu 19.
Jenom okrajově jsme se v naší diskuzi dotkli i role politiků a lékařů ve významných státních pozicích. Je jasné, že takto významné společenské téma je pochopitelně i politickým nástrojem a mnozí aktéři si na Covidu ohřívají vlastní polívčičku. Konečně vnímavý pozorovatel to může v mediích vidět prakticky každodenně a snad jsme vůči nesprávným, přehnaně hysterickým nebo naopak totálně zpochybňujícím názorům již alespoň trochu imunní. Povídání se skutečnými odborníky tomu výrazně napomáhá.
Na diskuzi s doc. Balíkem v Kostelíku přišlo nebo přijelo více než 50 lidí z Kostelíka, ale i ze sousedních obcí. Všichni získali objektivní informace a doporučení, která pomohou snižovat míru hysterie ve společnosti, ale současně i zachovávat základní obezřetnost. Covid může v našem těle natropit pěkné problémy, ale současně není nutné kvůli němu se uzavírat do igelitových stanů a přestat komunikovat se svým okolím.
Toto jsou náhledy, kliknutím na obrázek se otevře do plné velikosti.
Dr. Stehlík v Kostelíku
Vážení přátelé,
srdečně vás zveme na povídání o nedávné historii. Do Kostelíka opět v sobotu 15.8. od 16.00 přijede dr. Eduard Stehlík, vojenský historik a ředitel Památníku Lidice, který tentokrát v kapli sv. Máří Magdaleny bude mluvit o zahraničních operacích české armády v minulosti i současnosti. Dr. Eduard Stehlík již v Kostelíku mluvil na témata spojená s historii legií v Rusku, vyprávěl příběh Lidic nebo popisoval budování opevnění na našich hranicích těsně před II. válkou.
Tentokrát dr. Stehlík přijede s tématem, které je věnováno zahraničním oparacím české armády v minulosti i současnosti. Zcela jistě se bude jednat o velmi zasvěcený výklad důvodů nasazení, organizace, ale i problémů účasti českých vojáků v zahraničních misích. Češi již namátkou působili v bojích v Jugoslávii, byli aktivní v konfliktu v Perském zálivě, dlouhodobě působí v Afganistánu, vedou výchovu vojenských kádrů v Středoafrické republice a jsou aktivní i v mnoha dalších mezinárodních misích. Ve svém zahraničním působení budují dobré jméno naší země a pochopitelně i naší armády.
Pozvánka je přiložena a budeme rádi, když ji budeme ve vašich sítích dále šířit. Stehlík 2020
Přílohy
Jaká zima je v Grónsku
Stalo se již tradicí, že do Kostelíka zveme významné osobnosti, které mají a mohou co říct k aktuálním problémům. Po prof. Janském, který mluvil před 14 dny o vodě, v sobotu 18.8. přijedou do kaple v Kostelíku Alena a Jaroslav Klempířovi a budou mluvit o svých nevšedních cestovatelských zážitcích z Grónska. V současných vedrech je to aktuální. Dozvíme se o českých a moravských stopách v Grónsku, které započaly v 17. století, o dopadech globálního oteplování i na ledovce a uvidíme i život a kultury obyvatel Grónska – Inuitů. V průběhu celého povídání uvidíme i krátký film a spoustu úchvatných obrázků.
Manželé Klempířovi vydali velkou knihu příběhů o Grónsku a jejich lidech, takže zcela určitě dojde i na další témata.
Povídání se bude konat v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku v sobotu 18.8. 2018 od 16:00. Vstup volný.
Zde je pozvánky ke stažení a šíření prednaska Grónsko tisk
Přílohy
Profesor Janský našel prameny Amazonky
V Kostelíku jsme již mluvili o různých tématech. Tentokrát jsme do kaple sv. Máří Magdaleny pozvali prof. Janského, vedoucího geografické expedice, která objevila a zdokumentovala prameny Amazonky.
Možná jste také rádi četli o dobrodružných výpravách Livingstona a dalších klasických objevitelů, kteří pro svět objevili Viktoriiny vodopády, hledali prameny Nilu a podnikali další dobrodružné cesty napříč Afrikou nebo třeba Asií. Jeden světový objev ale stále čekal na svého objevitele. Do roku 2000 nebylo známo, kde pramení největší, nejširší a nejvodnatější řeka světa Amazonka. Od doby českého misionáře Samuela Fritze se mnozí cestovatelé a kartografové domnívali, že pramenem Amazonky je řeka Maraňon. Později bylo jasné, že hlavním pramenným tokem je některá ze zdrojnic řeky Ucayali. Tam asi bude nutné hledat prameny Amazonky. Ale který z velkého množství potoků a říček to vlastně je, nebylo dosud známo. Teprve v letech 1999 a 2000 po desetileté přípravě se na náhorní plošinu ve výšce okolo 5000 metrů nad mořem vypravila skupina českých geografů pod vedením prof. Bohumíra Janského. Díky využití moderních vědeckých metod včetně analýzy podrobných družicových snímků, měření délky vodních toků, průtoku a velikosti povodí se skupina prof. Janského postupně dostala až ke skalní průrvě, odkud řeka pramení. Druhou zdrojnicí Amazonky je malé horské jezero, které se i díky tomuto objevu nyní jmenuje Laguna Bohemia.
Prof. Janský v kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku vyprávěl další a další příběhy z objevování pramenů i o tom, jak je přijali místní lidé. Každého zaujal dojemný příběh z poslední cesty. Ve škole nejprve pro kečuánské žáky zazpívali státní hymnu a při další cestě je místní školáci přivítali zpěvem české hymny. Prvky tradičního objevitelského dobrodružství mělo i setkání s expedicí americké zeměpisné společnosti, která se s velkou podporou a bohatými finančními zdroji vypravila do stejných míst ve chvíli, kdy se česká geografická expedice právě vracela s potvrzením svého objevu. Američtí objevitelé přišli pozdě.
V kapli se sešlo asi 30 posluchačů z Kostelíka i z okolí, kteří s chutí poslouchali poutavé vyprávění prof. Janského a vydrželi téměř dvě hodiny napjatě poslouchat povídání a sledovat krásné obrázky z tak vzdálených a tak zajímavých míst. V diskuzi jsme se dostali i k palčivému problému sucha v české krajině, stavbě přehrad a rybníků a dalším otázkám, které se již dotýkají každého z nás.
Fotografie jsou v náhledu. Jedním kliknutím se fotka zvětší a druhým kliknutím dostanete plnou velikost.
Starý Egypt v podání prof. Bárty v Rakovnickém deníku
O sobotní přednášce prof. Bárty v Kostelíku se dočtete v dnešním Rakovnickém deníku. Takže pokud jste si nestihli dneska koupit Rakovnický deník, tak tady najdete odkaz . Na webu jsou i další fotky, takže se můžete podívat, jak vám to sluší v novinách.
A nezapomeňte v sobotu 6.8. 2016 potápěč pan Slach a 3.9. 2016 vojenský historik dr. Stehlík. Vždy v sobotu v 16:00. Těšíme se na vás