Eduard Stehlík počtvrté v Kostelíku
V sobotu 23.8. 2014 přijel počtvrté do Kostelíka známý vojenský historik dr. Eduard Stehlík. Letos jsme jako téma jeho vyprávění vybrali aktuální téma Legionářů ve Velké válce, jak se dobově tehdy tento konflikt nazýval. Dozvěděli jsme se o vzniku a hrdinství české družiny, o tom, jak Češi prokázali velkou statečnost v bitvě u Zborova a jaké dopady mělo toto vítězství nejen na legie, ale i na vznik Československa, podrobně jsme mluvili o hrdinství legionářů při poválečných bojích na Bajkalsko-amurské magistrále při jejich odsunu do Vladivostoku a nakonec jsme zmínili i boje roty Nazdar ve Francii a postavení českých legionářů v Itálii. Eduard Stehlík prokázal velkou erudici a znalost jednotlivých osobních příběhů velitelů legií a upozornil nás na jejich osudy nejen v průběhu první republiky, ale i během okupace a po uchopení moci komunisty. Bohužel mnohokrát zaznělo, že ten a ten velitel legionářských oddílů prožil 5 let vězení za nacismu a následně třeba 8 let v komunistických žalářích. Velmi zajímavé bylo nejen vylíčení příběhu legionářů, ale i vysvětlení širších souvislostí, které provázely jednotlivé bitvy legionářů a jejich důsledky pro budování legií i pro zvyšování mezinárodní prestiže, tak důležité pro nově vznikající československý stát. Na diskuzi přišlo 40 účastníků nejen z Kostelíka. Po skončení celé přednáška začaly okamžitě padat poznámky a komentáře, vzpomínky na naše dědečky a tatínky, kteří se sami účastnili bojů v legiích a připomínky dalších bojů. Velmi zajímavá byla i diskuze o postavení českých vojáků v rakouské armádě a postavení legionářů v nově vzniklém státě.
Za rok bude 70 let od konce II. světové války. Téma se tedy nabízí: Češi na bojištích II. světové války.
A zde najdete několik fotografií, toto jsou náhledy, jednou kliknou a náhled se zvětší a ještě jednou kliknout a náhled se zvětší do plné velikost.
Legionáři rakouští vojáci
V Kostelíku stejně jako na každé jiné vesnici máme pomník padlým v I. světové válce. Z Kostelíku na bojištích I. tedy Velké války zemřeli pánové Vyskočil a Polcar. Na bojištích I. sv. války však Češi bojovali na dvou stranách konfliktu. Legie a legionáři sehráli významnou roli nejen v bitvách I. světové války a následně při občanské válce v Rusku, ale staly se také jedním ze symbolů první republiky. Nově ustanovené Československo opíralo svoji identitu právě o legionáře jako bojovníky za svobodu.
V Kostelíku v kapli o tomto tématu a jistě o mnohém dalším bude vyprávět dr. Eduard Stehlík, známý a významný vojenský historik, který již v Kostelíku 3x vyprávěl v loňském roce a před dvěma lety. Přijďte v sobotu 23.8. 2014 od 18:00 do kaple se dozvědět a diskutovat jak to bylo s českými legionáři.
Přílohy
INDIE v KOSTELÍKU
Jak jsme na webu avizovali, v pátek 25.7. 2014 od 18:00 povídala v kapli v Kostelíku Zdenka Prokopová o svém pobytu v Indii. Zdenka strávila v Indii půl roku na studijním pobytu a kromě pobytu v Bombaji, stihla procestovat alespoň část z obrovské země a poznala některé z 1.2 mld. obyvatel Indie. Asi je to neopakovatelná zkušenost, o které se nám z malé země ve středu Evropy ani nezdá.
Povídání doprovázené vůní vonných tyčinek a stylově v tradičním indickém sárí Zdenka zahájila vyprávěním, jak se do Indie dostala, ukázala nám na mapě, která místa v Indii navštívila. Pak již šly jedna fotka za druhou, kde ukazovala, jak se v Indii cestuje, jak se v Indii vaří, jak se v Indii také bydlí a předvedla i některé fotky z míst, která navštívila. Viděli jsme i prameny Gangy vysoko na severu v horách a stejně tak i rituální místo na středním toku, kde se musí každý pravověrný Ind ponořit do řeky Gangy. Kontrast bídy, přelidněných měst, krásných hor i hor odpadků spojených s krásným a velmi zajímavým vyprávěním zaujal každého z celkem 17 lidi, kteří přišli poslouchat o Indii.
Je krásné z klidu Kostelíka sledovat vyprávění o tom, jak se žije v Indii. Myslím, že větší kontrast již neexistuje.
Další fotografie jsou v následující fotogalerii.
Fotogalerie (zase platí stačí 2 kliky a fotka je v plné velikosti, toto jsou náhledy).
Další povídání v Kapli
V létě připravujeme sérii povídání se zajímavými osobnostmi kteří zavítají do Kostelíku.
Plánujeme pozvat pana dr. Eduarda Stehlíka, aby nám něco řekl o formování legií nejen v Rusku, domlouváme se s egyptologem prof. Mírou Bártou a na pátek 25.7. večer jsme pozvali Zdenku Prokopovou, která procestovala Indii a bude nám vyprávět o svých dobrodružstvích na tomto subkontinentu. Zdenka Prokopová má velmi dobrý a úzký vztah ke Kostelíku, protože se jedná o vnučku Fejlkových. Můžeme se těšit na inspirativní vyprávění doprovázené i zajímavými obrázky.
Zapište si do diáře pátek 25.7. večer v kapli – INDIE a Zdenka Prokopová
Mnichov 1938 aneb mohli jsme se bránit
OS Kostelík společně s Ladislavem a Pavlínou Čepičkovými uspořádali poslední sobotu na konci prázdnin setkání s významným vojenským historikem dr. Eduardem Stehlíkem. Dr. E. Stehlíka jsme mohli přivítat v Kostelíku již potřetí. Loni přednášel o Heydrichiádě a o příběhu vypálení Lidic, letos jsme si zvolili téma Mnichov 1938. Příčiny a důsledky jedné z nejtragičtějších etap moderních dějin jsou častým tématem nejen mezi historiky, ale i ve veřejnosti. Jak řekl dr. Stehlík, fotbalu, hokeji a Mnichovu rozumí u nás každý.
Povídání se stočilo především na možnost obrany a na situaci československé armády v druhé polovině 30. let , na výstavbu systému opevnění na našich hranicích i na možnosti a problémy obrany tehdejšího Československa, které mělo hranici s Říší po anšlusu Rakouska prakticky od Bratislavy okolo celého Česka až k Ostravě. Dr. Stehlík ale také podrobně mluvil o významných velitelích té doby a bylo zajímavé sledovat jejich budoucí osud. Prakticky všichni, kdo zůstali v tehdejším Protektorátu, byli nacisty popraveni, ti, co odešli a účastnili se bojů za osvobození republiky, byli následně perzekuováni nastupujícím komunistickým režimem. Vojenská akademie v 30. letech produkovala velké množství vysoce kvalitně vyškolených důstojníků a dokonce v období před válkou z důvodu nutnosti zkrácení jednotlivých výukových cyklů vypadly ze vzdělávacího programu takové předměty, jako je společenské chování. Však také tehdejší důstojníci naplňovali slovo důstojnost. O těch následujících důstojnicích to již, jak víme z vlastní zkušenosti vojenské služby, opravdu neplatilo.
Velmi zajímavé bylo také sledovat postup výstavby vojenského opevnění jako velmi rychlý a velmi efektivní projekt, který prakticky v rozmezí několika málo let výstavby byl schopen zajistit velmi efektivní obranu celého státu a to v kombinaci s velkými pevnostmi, menším systémem pevností a doplněných o známé a standardizované řopíky, které známe i z blízkého okolí Prahy.
Systém mohl poskytnout velmi účinnou obranu svěřeného území a jeho palebná síla byla i ve srovnání s tehdejší armádou nacistického Německa zcela srovnatelná. Na vždy zaznívající otázku „Měli nebo neměli jsme se bránit?“ tak zase nepadla jednoznačná odpověď
Prezident Beneš jako politik přistupoval k celému problému s ohledem a se znalostí mezinárodní politické situace a rozhodl se raději zachovat národ než ho vystavit smrtelnému nebezpečí, když se prý ptali Jana Masaryka, syna TGM, co by v roce 1938 udělal jeho otec, Jan Masaryk odvětil, „Tatík by řekl tož budeme sedlat“. Po skončení povídání dr. Stehlíka jsme se ještě v následující diskuzi dotkli celého problému i z mnohem širších historických, politických i ekonomických souvislostech.
Celého setkání se v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku zúčastnilo asi 50 posluchačů nejen z Kostelíka, ale i z okolních obcí.
Fotografie budou následovat