Driftujeme na sever
Povídání o geologické minulosti Křivoklátska začalo v Kostelíku před rokem. Tehdy k nám přijel Jirka Žák, geolog z Přírodovědecké fakulty a vyprávěl, jak se vyvíjely kameny, po kterých tady na Křivoklátsku šlapeme. Po loňském úspěchu jsme pozvali Jirku Žáka ještě jednou a letos jsme se dostali k tomu, jak se promítají geologická období do tváře Křivoklátska. Horniny, které nyní nacházíme v našem okolí, se poprvé začaly formovat někdy na 50° jižní šířky v rámci tehdejšího prakontinentu Gondwana, když se oceánská deska nasouvala pod pevninskou a na okraji velkých sopek se formovaly první horniny, které známe okolo sebe. Pouze 3 mil. let trvalo jedinečné zaplavení, kdy se na dno usazovali všichni uživatelé tehdejšího moře a asi tak o 500 mil. let později jejich otisky a zkameněliny objevil Joachim Barrande. Geologický vývoj také dovede vysvětlit, proč jsou kopce na pravém břehu Berounky vyšší než náš levý břeh. Dozvěděli jsme se ještě spoustu dalších zajímavostí o kopích a lomech v našem okolí a co všechno mohou dokumentovat. Například víme, kde najdeme u Berounky hranici mezi starším kambriem a novějším ordovikem tedy hranici mezi vulkanickým a sedimentárním původem našich hornin.
A proč vlastně driftujeme na sever? Protože první horniny Křivoklátska vznikaly v prvohorách někdy před 600 mil let na jižní polokouli blízko trvalého zalednění, před 300 mil let jsme byli někdy s tropickém nebo subtropickém moři a nyní jsme na 50° severní šířky. Jak to bude dál? Asi se severní Amerika srazí s Evropou. Ale ještě to bude chvíli trvat, za rok se kontinenty posunou po zemském plášti asi tak o 1 cm.
Na moc zajímavé povídání v Kostelíku přišlo celkem 17 lidí a všem se moc líbilo, co jsme se všechno dozvěděli.
