Občanské sdružení Kostelík z.s.



Během druhé světové války zmizely z mapy světa desítky a možná stovky vesnic. Mnohé vesnice v Bělorusku, na Ukrajině nebo i jinde nepřežily přechod fronty a dočasní vítězové se mstili i na místním obyvatelstvu. Přesto se ale právě Lidice staly symbolem zrůdnosti nacismu. A proč právě Lidice byly vybrány nacistickou mašinérií k tak exemplárnímu trestu? Na takové otázky se pokoušel odpovědět pplk. Dr. Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu na povídání v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku. Již druhé setkání s renomovaným historikem uspořádalo občanské sdružení Fara Slabce společně s o.s. Kostelík. Na rozdíl od povídání o atentátu na Heydricha, které mělo především hrdinný nádech a mluvili jsme o statečnosti a odvaze jednotlivých parašutistů, tak povídání o příběhu vypálení Lidic mělo spíše tragický charakter. Dr. Stehlík s dokonalou znalostí faktů a detailů ukazoval fotky starých Lidic a mluvil o příběhu obyvatel této vesnice, o jejich běžném životě a o tom, jak tehdejší nacistická propaganda zpracovala celý příběh Lidic.

Historii zastřelení všech lidických chlapců nad 15 let a dospělých mužů na dvoře Horákova statku, odvlečení lidických žen do koncentračního tábora Ravensbruck a zavraždění většiny dětí z Lidic v táboře v polském Chelmnu je asi dostatečně známé. Právě průběh této promyšlené a dopředu plánové akce včetně hrůzných detailů, jako je dodatečné zastřelení i těch, kteří v uvedený den 10. června 1942 náhodou nebyli ve vsi, na Kobyliské střelnici nebo odebrání novorozenců ženám, které v roce 1942 porodily své děti, dovede otřást i otrlými posluchači.

Důslednost, s jakou se snažili okupanti vymazat z mapy a z historie jméno jedné středočeské vesnice, měla ale asi i pro nacistickou propagandu zcela opačné důsledky. Lidice se staly již v průběhu druhé světové války velmi významným symbolem. Tento bezprecedentní akt msty na nevinném obyvatelstvu zcela jednoznačně vedl k tomu, že vedoucí mocnosti okamžitě po vypálení Lidic odvolaly svoje podpisy pod mnichovskou dohodou a tím umožnily obnovení Československa v předválečných hranicích (bez Podkarpatské Rusi). Lidice se staly symbolem boje proti fašismu a tehdejší heslo Lidice shall live (Lidice budou žít) motivovalo i běžné obyvatele USA k boji proti fašismu.

Celou diskuzi sledovalo asi 30 posluchačů, kteří mlčenlivě sledovali otřesný příběh Lidic. Stojí za to si občas připomenout i hrůzostrašné příběhy z naší minulosti, a je dobře, že nyní můžeme znát celý příběh bez propagandistického balastu. Je to příběh o to silnější a dojemnější.