Archiv autora: perlin

Zveřejněno s laskavým souhlasem paní Evy Votýpkové – Peckové

Marcel Havlík

Cestování po Berounce

Část 2.

            U Kalinovse se vlévá do řeky potůček Lida v jehož břehu se dne 12. června 1771 našel poklad asi 50 kg zlatých keltských penízků.

            Na levém břehu za mostem je kopec Dubensko, patří již do ochranného pásma přírodní rezervace Křivoklátska. Je prý tam nejmohutnější tis v celém kraji. Já jsem jej ještě neviděl.

            Celé okolí je přeplněno chatami, lidmi a vozidly v letních dnech a ruchu víc než na Václavském náměstí.

            Vodní rostliny jako: šípatka, orobinec, puškvorec, stulík a někde i leknín zasazený před chatou se stávají vzácnými. Mění se také geologické složení břehů. Na levém břehu přitéká říčka Javornice; to již jsme na Rakovnickém okrese. Za Šlovicemi vystupuje nad řekou kopec Mileč, je to vyvřelý spilit, další spilit je Čertova skála, potom Kněžská skála, část Častonic stojí také na spilitu a končí ve Zbečně k Račicům. Na pravém břehu hned u Kalinovse je mohutná žíla diabasu, za Čilou se vlévá do řeky Zbirožský potok a tady pod celými Skryji je útvar kambrijský plný různých zkamenělin; ten nás bude doprovázet až ke hradu Týřovu, kdežto na levé straně jen malá lokalita proti Skryjskému mostu. Počínaje Týřovem bude lemovat pravý břeh vyvřelina keratofyr také až do Zbečna. Na levém břehu se vyskytuje jen na třech místech, hned za Týřovicemi, potom Špičatka a Baba u Částonic, dále Lenčina nad Zbečnem.

            Ale vraťme se nazpět k mostu pod Zvíkovcem. Pod ústím Javornice je Kočkův mlýn, nyní pila. Je to pozůstatek po obci Drasovice zničené neznámými lupiči v 16tém století. Stávala pod dosud neprozkoumaným keltským hradištěm,  na němž stojí ves stejného jména, pak je ves Čilá a pod ní ostrov, kam jsme jezdili hrát volejbal. Nalevo Šlovice, osada samých Benešů, předků prezidenta Beneše.

            Pod Skrejemi je veřejné tábořiště a naleziště trilobitů. Ve vsi má pomník Joachym Barrande, známý paleontolog; na trilobity jej upozornil farář Krolmus.

            Dole přímo proti mostu ze Skryj má chatu oblíbený spisovatel profesor Karel Mejstřík, píše hlavně z našeho okolí.

            Hrad Týřov nechal postavit král Václav I., nejstarší záznam o něm je z roku 1248. O tři roky později tam byl stanoven purkrabím rytíř Nedvěd. Pod hradem bydlíval poustevník Matoušek.

            Dle profesora Kušty v místech zřícenin Týřova byly dávno před naším letopočtem páleni mrtví a jejich popel ukládán nad vsí Týřovice kde se říká v Hliništích. Byl to dost velký kopeček, ale sedláci jej rozvezli jako hnojivo po polích  a popelnice rozmlátili.

            Ve vsi Týřovice má rekreační sídlo spisovatel Miroslav Ivanov. Je to bývalá hospoda u Staňků, dle tradice tam nocoval také Karel Hynek Mácha. V řece je veliký balvan, jemuž se říká Pašek. Jméno dostal od pověsti, že rytíř Pašek byl na Týřově vězněn, ale tehdejší purkrabí si jej občas pozval na besedu. Mezi řečí mu prozradil, že ze hradu vede tajná chodba na předsunutou baštu, kde je zakryta velikým balvanem. Rytíř Pašek toho využil, tajnou chodbou prošel, balvan velikou silou svrhl do řeky a utekl z vězení. 

            To je pověst, skutečnost je ta, že kámen se zřítil vlastní vahou jako jiné balvany o něco dále, jimž týřovští říkají hodiny. Jsou to ostré útesy keratofyru a jeden z nich vrhá stín na původní skálu tak, že podle stínu možno určit kolik je hodin, jsou to tedy přírodní sluneční hodiny. Tato skála je oblíbeným hnízdištěm výrů.