Kolik toho v v Kostelíku vypijeme.

V článku o nízké hladině podzemní vody v Kostelíku, ale i v celém Česku jsem psal o tom, jak studny dávají málo vody, protože prostě v podloží skoro žádná voda není. Nehrozí nám v Kostelíku málo vody? V Kostelíku používáme vodu ze dvou základních zdrojů. Jedním z nich jsou zářezy u cesty do Slabec v lokalitě zvané na Litkově a Almanachu Kostelík je popsáno, jak tyto zářezy fungují a kolik vody je v nich k dispozici. Prameniště na Litkově je překvapivě velké. Protože na místě není dostatek vody na jednom prameni, je podél cesty natažena drenážní roura o průměru 50 mm a délce 196 m, která je uložena v hloubce od 1,6 do 2,5 m pod zemí. V místech průsaku je roura perforovaná, sbírá prosakující vodu a odvádí ji do jímky. Plánek prameniště i profil uložení drenáže je na výkresech v Almanachu.

Druhým zdrojem pitné vody pro Kostelík je studna u Modřejovického potoka, která čerpá podzemní vodu kousek od budovy čerpací stanice u potoka. To je voda, která je hlavně zásobena průsaky z potoka a v půdě se během průsaku do studny čistí. Studna má průměr 2 m a hluboká je pouze 5 m.  Obě větve vodovodu z Litkova i ze studny od potoka jsou samostatné a spojují se až ve vodojemu.

Vodovod v Kostelíku je podle zprávy z Ravosu v současné době zásoben cca ze 70-80 % ze studny u  Modřejovického potoka, pouze menší část spotřeby vody pokrývají původní zářezy na Litkově a velmi malou část také zajišťuje v době větší spotřeby Ravos dovozem vody cisternami z Rakovníka. Ravos zatím uvádí, že běžnou spotřebu vody jsou zdroje v Kostelíku zatím schopné pokrýt. Nicméně v letních měsících, kdy se spotřeba někdy více než zdvojnásobuje, dojde u nás voda a Ravos je občas nucen vodu do vodojemu navážet. Voda se také naváží, když je vody méně a vodárníci chtějí dát studně i trochu „odpočinout“.

Ještě v roce 2008 jsme ale z Litkova čerpali mnohem větší podíl spotřeby. V Almanachu je i tato tabulka z roku 2008.

Jak je vidět z tabulky, zatímco v zimních měsících byla před skoro 20 lety vydatnost pramene na Litkově dostatečná, v letních měsících, kdy je v Kostelíku mnohem více obyvatel a pitné vody se více spotřebuje, je nutné doplňovat vodojem i ze studny od potoka.  Studna doplňovala vodu pouze max. ze 40 %. Letos už je to podle údajů z Ravosu 70-80 % pitné vody ze studny. Proto také velmi často v letních měsících není v Modřejovickém potoce pod Kostelíkem žádná voda.

V roce 2008 jsme ale čerpali, jak se dočteme v Almanachu mnohem více vody. V květnu 2008 jsme spotřebovali 695 m³ a v červnu jsme v Kostelíku vypili celkem 605 m³ vody. Přesto zářezy na Litkově stačily ze 60 %. Nyní si troufnu odhadnout, že se již tolik vody neztrácí a snad také pitnou vodou v Kostelíku nezaléváme a spotřebujeme maximálně okolo 350 m³ pitné vody v nejvíce žíznivých letních měsících.  Vyplývá z toho jediné. Pramen na Litkově díky úbytku vody v půdním horizontu prostě ztrácí svoji vydatnost. Technický problém jako je zúžený profil vodovodní řadu nepředpokládám.

A podívejte se, jak postupně mezi lety 2000 a 2025 stoupá spotřeba vody v Kostelíku. Je to jistě tím, že v Kostelíku žije nyní více lidí než v roce před 5 lety, ale i tak si kladu trochu se strachem otázku, jak dlouho budeme mít v Kostelíku co pít?

Poděkování patří RAVOS a.s., kde mi ochotně poskytli údaje o spotřebě vody v Kostelíku.