Kolik vody teče Berounkou?

Léto sice v Kostelíku skončilo, ale sucho nikoliv.  Sice občas zaprší, tráva již není vyprahle žlutá a v lese něco najdete, ale sucho je pořád. A asi to ještě nekončí.

Sice poslední týden v Kostelíku a okolí spadlo asi 3-4 mm srážek tedy 4 litry/m², ale to jsou pověstné kapky v moři. Země je vyprahlá, a to co naprší okamžitě spotřebuji rostliny, které čerpají vodu z povrchové vrstvy. Proto rostou houby.

Při pohledu na hladiny podzemní vody se stačí podívat do studní a kolik vody tam zůstalo a kolik ji přitéká. Kostelík má ale velmi málo studní a již se požívají pouze některé z nich pro zalévání. Studně na Litkově, které zásobují Kostelík pitnou vodou, mají také velmi málo vody, takže do vodojemu v Kostelíku celý srpen přijížděl Ravak a vozil vodu, abychom měli v Kostelíku co pít.

A není tomu konec. V půdě není voda, není z čeho naplnit studny vodou. Hydrologové měří spodní vodu v mělkých vrtech to je asi tak 8 -15 metrů pod úrovní terénu, nebo v hlubokých vrtech, což je podle typu horniny okolo 60 -100 pod zemí. Podle data z Českého hydrometeorologického ústavu se všude v Česku vyskytují extrémně nízké hladiny v podzemní vody jak v mělkých, tak i v hlubinných vrtech. V povodí Berounky je 38 stanic na měření v mělkých vrtech, z toho v 21 z nich je stav spodní vody na úrovni mimořádně podnormálního stavu a na dalších 10 z nich je stav na úrovni silně podnormálního stavu.  Ostatní kategorie jako je mírně podnormální stav, normální stav a nadnormální stav se také vyskytují, ale pouze na 1-4 stanicích. Hlubokých vrtů je mnohem méně a v povodí Berounky je jich pouze 9 a z toho 8 z nich vykazuje mimořádně podnormální stav.

Abyste si to představili, tak silně podnormální stav je hladina vody ve vrtu, která patří mezi 5 % nejnižších v historii měření a silně podnormální stav je úroveň podzemní vody, kterou lze zařadit do  15 % nejnižších hladin vody.  Takové výsledky najdeme všude okolo.

Takže v půdě není žádná voda. Nejen studny, ale i prameny a potůčky vysychají a do řek skoro nic neteče. Rakovnický potok byl polovinu léta bez vody. Takže ani do Berounky nic neteče a hladina vody je velmi nízko. Dlouhodobě se vyskytuje pod nejnižší hladinou a paradoxně se tomu říká sucho. Berounka je podle měřicí stanice jak v Liblíně, tak i ve Zbečně na úrovni sucha. A to ještě platí, že stav vody může trochu nadlepšovat přehrada Hracholusky na Mži. Tam sice už chybí asi 8 metrů výšky do normálního stavu, ale stále ještě zbývá asi dalších 8 metrů výšky do minimálního provozního stavu. Takový mnohonásobně větší Orlík již na svém minimální úrovni od počátku září a Slapy také vypouštějí, aby v Praze a pak dále na Labi alespoň něco teklo.

Nedávné deštíky potěšili nás houbaře, ale na hladinu spodní vody a vody v řekách to nemá žádný význam.

Až se půjdete podívat na vyhlídku na Plazích, podívejte se na řeku a uvidíte průtok jako ve větším potoku po prudkém dešti. Ve Zbečně v pondělí 21.9 teče Berounkou necelé 4m³ za vteřinu, a to není mnoho. Jenom pro srovnání na mnohem menší Střele v Plasích, aby vůbec došlo k vyhlášení 1. stavu povodňové aktivity musí téct skoro 20m³ za vteřinu, tedy 5x více než nyní teče v mnohem větší Berounce.

Hydrologické sucho.

Na obrázku je výška hladiny Berounky ve Zbečně za poslední týden od 14.9 do 21.9. tedy po deštích. Zelená čára je hladina vody na úrovni 1. stupně povodňové aktivity a hnědá čára je hydrologické sucho.