Archiv pro rok: 2021

Aleš Opatrný našel krásný popis konce války v Kostelíku, který vyvěsil na nástěnku u zastávky. A protože papír na nástěnce brzy oprší nebo zmizí, požádal jsem Aleše o kopii a on byl tak laskavý a poslal mi tento text. Autorem textu je pravděpodobně jeho dědeček pan Alois Mourek. A nyní se můžete začíst, jak to tehdy na konci války v květnu 1945 vypadalo v Kostelíku.

 

Průběh odboje v obci Kostelík – činnost před 5. květnem 1945

Několik měsíců před revolucí přišlo do lesů obklopujících naši obec několik Rusů. Byli to zajatci, kterým se podařilo uprchnout z německých koncentračních táborů. Byli ve stavu velmi sešlém, vyhladovělí a v nedostatečném oděvu. Obyvatelstvo naší obce poskytlo jim oděv, jakož i potřebné nářadí nutné k životu a vybudování obydlí /krytu/ v blízkém lese. Ode dne příchodu až do zakončení revoluce byli zásobováni potravinami od obyvatel naší obce.

Uvědomělými obyvateli obce byl poslouchán po celou dobu války zahraniční Československý rozhlas. Byly tvořeny vlastenecké kroužky, které pak položily základ k ustanovení revolučního Národního výboru v obci.

Dne 5. května 1945 byl v obci Kostelíku proveden státní převrat. Byly odstraněny německé nápisy a vztyčeny čsl. a spojenecké vlajky. Ustanoven byl revoluční Národní výbor, který převzal vedení a správu obce. Dne 6.května byla dobrovolníky naší obce vytvořena partyzánská jednotka v síle 15 mužů. Jejím velitelem byl jednohlasně zvolen četař československé armády Karel Beneš z Kostelíka. Výzbroj jednotky skládající se ze 14 vojenských pušek, nábojů byla vyžádána po osvobození města Rakovníka dne 5.května 1945 z tam ukořistěných zbraní. Osvobození města Rakovníka se zúčastnili i někteří členové naší partyzánské skupiny.

Jmenný seznam členů partyzánské skupiny Kostelík:

Velitel skupiny – Beneš Karel  Kostelík č. 11    nar. 3.4.1914

 

Mužstvo:

Mourek Alois      Kostelík č. 7        nar. 28.2.1909

Šíma František        „         č. 8         „     13.3.1915

Kožený Václav       „         č.22        „      10.3.1909

Macák Antonín       „         č.10        „     26.12.1913

Kraus Josef             „         č.17        „      11.11.1896

Kraus Miroslav       „         č.17        „       25.1.1917

Macák Jindřich      „          č.23        „      10.7.1911

Mach Bohumil       „          č.26        „       28.8.1915

Beneš Josef            „           č.27       „       13.12.1893

Koutecký Frant.     „           č.29       „       31.12.1918

Moucha Mir.          „           č.31       „        3.5.1922

Vildt Josef              „           č.33      „        17.5.1911

Vyskočil Josef        „           č.30      „         21.10.1920

Kupša Miloslav      „           č. 9

 

Činnost partyzánské skupiny obce Kostelík

Dne 6. května 1945 obsadila četa lesnatý úsek okresní silnice od naší obce k řece Berounce ve směru na Plzeň. Spolu s partyzánskou skupinou Zvíkovce a partyzánskou skupinou utvořenou z ruských zajatců byl tak střežen důležitý silniční most přes řeku Berounku. Dne 7.května 1945 snažil se silnicí námi střeženou projet ve směru od Rakovníka k Plzni transport ustupujících německých vojsk ve třech velkých automobilech. Transport skládající se ze dvou velkých autokarů a jednoho nákladního auta byl k odvrácení pozornosti označen vlajkou červeného kříže. Je zajímavé, že se jim tak podařilo projeti i městem Rakovník a všemi obcemi až na nejjižnější okraj okresu. Dvě vozidla byla zastavena a zajata i s posádkou u mostu přes Berounku ruskými a zvíkoveckými partyzány. Jeden velký plně obsazený autokar tohoto transportu byl zastaven naší partyzánskou hlídkou. Hlídka držela Němce tak dlouho v šachu, než přišla celá naše četa a je odzbrojila a zajala. Posádka skládající se z německého vojska a svazu SS, několik žen s dětmi byla v ozbrojeném doprovodu transportována do Rakovníka, ženy s dětmi poslány na Kralovice. Vozidla jakož i velké množství zásob, které vezli sebou, byly zajištěny  Československému státu.

Po příchodu Rudé armády dne 10.května 1945 pročišťovala naše četa okolní lesnatý kraj a hlídkovala  v noci v obci a okolí. Tak se dělo až do likvidace naší partyzánské jednotky dne 8.června 1945, kdy byl dán rozkaz k odevzdání zbraní.