Zatmění v Kostelíku
Ve všech novinách psali o pátečním největším zatmění Měsíce. I v Kostelíku jsme se domluvili a sešli na Vrškách, abychom sledovali tuto mimořádnou událost. Na Vrškách jsou přece nejlepší pozorovací podmínky. Když jsme se začali po půl deváté scházet na východ již částečně zatmělého Měsíce, bylo bohužel jasné, že budeme muset zapojit svoji představivost. Nad východním obzorem mraky, zato západ Slunce nezklamal a nabídl úchvatnou podívanou. Přímo na západ červeně zbarvené nebe, někde mezi Rokycany a Plzní bouřka a blesk stíhal blesk a do toho Ivana Č. dává přímý přenos východu Měsíce a to i s obrazy.
Zábava se vesele rozproudila, krásné teplo, příjemné poleženíčko a když Ctibor přinesl hvězdářský dalekohled, mohli jsme zkoušet pozorovat třeba světla na vysílači T-Mobile u Bučin. Postupně ubývalo víno, Noirin přinesla skvělý borůvkový koláč, červený západ také ztmavnul a již jsme skoro přestávali doufat. Když začali po 22.00 hod. Korfovi mluvit o tom, že půjdou definitivně domů, objevil se najednou v mracích takový nezřetelný červený flek a za chvíli jsme viděli napřed kousek Měsíce, pak zase nic, ale objevil se červeně zářící Mars a za chvíli najednou mezi mraky vykoukl celý koláč zastíněného měsíce a všichni na Vrškách nadšeně obdivovali tento neobvyklý zážitek. Triedry šly rychle z pouzder, každý se pokouší o unikátní fotku. Nad námi nebe plné hvězd, před námi zastíněný červeno hnědý úplněk, no prostě atmosféra přímo vhodná ke zkoumání nekonečna a k hlubokým úvahám. Vydrželi jsme na Vrškách až do úplného konce zastínění a když jsme šli domů, už nám zase na cestu svítila skoro polovina celého koláče.
Na Vrškách se sešli (bráno odshora)
Ivan a Denis, Noirin a Lizzie, Wittlichovi, Černých, Bakulovi, Korfovi, Perlíni
