Archiv pro rok: 2014

Pan Josef Holý, kronikář dobrovolných hasičů ze Svinařova nám poslal delší povídání o historii Svinařova a jejich dobrovolných hasičů.

Zde je celý text

V roce 2013 – roku oslav 120 let založení SDH ve Svinařově, si tato víska připomněla podle dle historika Václava Kočky 630. výročí první dochované zprávy o Svinařovu.  Ale již roku 1360 je zde vladyka Jaroslav, který vlastnil i polovinu Slabec, ale psal se „ze Svinařova.“  Později – za Jindřicha ze Svinařova – se dochovala písemnost o sporu o tuto ves, možná, když Jindřich postoupil Svinařov spolu s dalšími vesnicemi oblíbenci Václava IV. Jírovi z Roztok (v létech 1381 – 3) si nechal postavit hrad Krakovec a ten ji připojil ke svému dřívějšímu krakovskému panství.
Obrovskou pohromu pro celý náš kraj znamenala třicetiletá válka, kdy v předvečer bitvy na Bílé hoře byly zdejší vesnice po nájezdech císařských i stavovských vojsk zpustošeny. Dle Berní ruly bylo v roce 1654 zapsáno ve Svinařově jen 11 stavení a 21 zbídačených obyvatel. Roku 1739 byl Svinařov i s Modřejovicemi a Kostelíkem, který byl dříve zvaný Chlístov a později ves Maří Magdaleny, prodán majiteli Zhoře Karlu Josefu Hildeprandtovi, který o 15 let později k nim přikoupil i Slabce. A celý velkostatek, jehož zámeckou dominantu nechal do dnešní podoby přestavět Hugo, hrabě Nosticz z Rienecku a na Hřebečníkách, koupil v roce 1866 Alex Croy – Dullmen. Když poslední majitel Alexis i přes mnohanásobně prokázanou pomoc svým českým spoluobčanům se musel za velmi potupných podmínek ze Slabec v roce 1945 navždy vystěhovat!
Svinařovský dobrovolný sbor zakládal před 120 lety místní rodák Josef Opl a také Josef Egermaier, který v té době byl již členem sboru ve Slabcích. A pravděpodobnou zásluhu má i katolický duchovní Václav Karlach, jehož bratr dr. filosofie Mikuláš sloužil ve Slabcích v létech 1860 – 71 a jeho zdejší působení bylo pro celé náš kraj doslova požehnáním. Nechal postavit m. j. kapli na slabeckém hřbitově, kapli v Kostelíku, zasloužil se o prodloužení silnice až k řece pod Zvíkovcem a založil malotřídku v Hřebečníkách. Později byl povolán do Prahy, aby zde dokončil dílo svého předchůdce pátera Štulce, Vyšehradský Slavín, kde je i pochován.

Počátkem 20. století čítal svinařovský sbor asi 10 členů, když větší příliv do jeho řad nastal až po I. světovém válce. Během meziválečných let zasahovali místní hasiči např. při hašení „panských“ stodol ve Slabcích (1924 – před tím i v r. 1906) a také 16. září 1931 při požáru statku čp. 15 u Kosů – o tři roky později při jednom ohni ve Skupé – a v únoru 1935 při obrovském požáru statků Šnoblů a Benešů v Újezdci.

A jen dobře, že se současnému sboru, který se skládá z  26 členů  a z toho 4 ženy, velké požáry vyhýbají, alespoň mohla ta jeho  „pružnější“ část nasadit své síly k přestavbě čp. 26, kde si s finanční pomocí městyse Slabce vybudovala v létech 2004 – 7 velmi slušné kulturní a společenské zázemí.

Ale zvláštní kapitolou, která už dávno přesahuje rámec sboru, je už tradiční letní Setkání pod lípou, akce jejíž zprvu „nesmělé“ začátky se tradují do roku 1984, kdy za jednoho sobotního horkého červencového odpoledne proběhla na návsi veřejná zkouška kapely Borečanka ze Skryj – za účasti jen několika přihlížejících. Dnes zde účinkují ty nejlepší okresní soubory a vyzdobená vesnice pravidelně vítá až 200 návštěvníků.

Tak – letos 16. srpna u nás!!

Sbor dobrovolných hasičů ve Svinařově je jedinou zájmovou složkou ve vsi a také hybnou pákou veškerého zdejšího dění.

A dovede si ta naše malá vesnička svůj život bez „svých hasičů“ představit?
Myslím, že odpověď na tuto otázku je velmi, velmi jednoduchá!!

Josef Holý, kronikář SDH Svinařov