Berounka na lodích
Již delší dobu mluvíme o tom, že se pustíme na Berounku na lodích. Připravujeme proto plavbu od Zvíkoveckého mostu až do Roztok, a případně, když bude chuť a nálada, až do Zbečna. Náš společný vodácký zážitek bude v sobotu 21.7. a již nyní se těšíme na tyto lodě
Petr Klaub +
Vanda a Jaromír
Sláva M. +
Letovi
Perlíni 1
Perlíni 2
Kratochvílovi
Černých
S námi také pojedou Balíkovi, kteří ale mají vlastní loď.
Prosíme všechny zájemce, kteří se dosud neozvali a nejsou na tomto seznamu, aby se urychleně ozvali mailem, telefonem, osobně, jakkoliv Petrovi nebo Radimovi, abychom i pro ně mohli objednat loď a pádla. O vodáckém zážitku mluvil také například Robert Marek s Jitkou, určitě se rádi přidají i Volfovi. Ozvěte se, prosím.
S sebou budeme mít velký lodní pytel na foťáky a jiné cennosti, objednáme také jeden až dva barely na další drobnosti, s sebou budeme mít pití, na jídlo se stavíme například U rozvědčíka nebo někde jinde po cestě, chceme se po cestě podívat do muzea Oty Pavla a jistě budou i jiné zážitky.
Zpátky se pokoušíme domluvit mikrobus ze Slabců a doufáme, že všechno dobře vyjde.
Záloha na celou akci je 100 Kč na osobu a budeme ji v průběhu června v Kostelíku vybírat od přihlášených.
Příběh Lidic
Během druhé světové války zmizely z mapy světa desítky a možná stovky vesnic. Mnohé vesnice v Bělorusku, na Ukrajině nebo i jinde nepřežily přechod fronty a dočasní vítězové se mstili i na místním obyvatelstvu. Přesto se ale právě Lidice staly symbolem zrůdnosti nacismu. A proč právě Lidice byly vybrány nacistickou mašinérií k tak exemplárnímu trestu? Na takové otázky se pokoušel odpovědět pplk. Dr. Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu na povídání v Kapli sv. Máří Magdaleny v Kostelíku. Již druhé setkání s renomovaným historikem uspořádalo občanské sdružení Fara Slabce společně s o.s. Kostelík. Na rozdíl od povídání o atentátu na Heydricha, které mělo především hrdinný nádech a mluvili jsme o statečnosti a odvaze jednotlivých parašutistů, tak povídání o příběhu vypálení Lidic mělo spíše tragický charakter. Dr. Stehlík s dokonalou znalostí faktů a detailů ukazoval fotky starých Lidic a mluvil o příběhu obyvatel této vesnice, o jejich běžném životě a o tom, jak tehdejší nacistická propaganda zpracovala celý příběh Lidic.
Historii zastřelení všech lidických chlapců nad 15 let a dospělých mužů na dvoře Horákova statku, odvlečení lidických žen do koncentračního tábora Ravensbruck a zavraždění většiny dětí z Lidic v táboře v polském Chelmnu je asi dostatečně známé. Právě průběh této promyšlené a dopředu plánové akce včetně hrůzných detailů, jako je dodatečné zastřelení i těch, kteří v uvedený den 10. června 1942 náhodou nebyli ve vsi, na Kobyliské střelnici nebo odebrání novorozenců ženám, které v roce 1942 porodily své děti, dovede otřást i otrlými posluchači.
Důslednost, s jakou se snažili okupanti vymazat z mapy a z historie jméno jedné středočeské vesnice, měla ale asi i pro nacistickou propagandu zcela opačné důsledky. Lidice se staly již v průběhu druhé světové války velmi významným symbolem. Tento bezprecedentní akt msty na nevinném obyvatelstvu zcela jednoznačně vedl k tomu, že vedoucí mocnosti okamžitě po vypálení Lidic odvolaly svoje podpisy pod mnichovskou dohodou a tím umožnily obnovení Československa v předválečných hranicích (bez Podkarpatské Rusi). Lidice se staly symbolem boje proti fašismu a tehdejší heslo Lidice shall live (Lidice budou žít) motivovalo i běžné obyvatele USA k boji proti fašismu.
Celou diskuzi sledovalo asi 30 posluchačů, kteří mlčenlivě sledovali otřesný příběh Lidic. Stojí za to si občas připomenout i hrůzostrašné příběhy z naší minulosti, a je dobře, že nyní můžeme znát celý příběh bez propagandistického balastu. Je to příběh o to silnější a dojemnější.
