Archiv pro štítek: Bulšit

Poprvé v dějinách se bude dávat v Kostelíku divadlo. V sobotu 13.7. od 17:00 přijdede do Kostelíka divadelní soubor  Radobydivadlo Klapý a uvede adaptaci divadelní hry Bulšit anb Blbci v Čechách.

Bulšit aneb Podezřelý analfabet je původní text sepsaný Petrou Vitez Petao, který vznikl spojením aktovky Analfabet a fragmentů hry Podezřelá osoba od známého srbského autora Branislava Nušiće z přelomu 19. a 20. století. Připsáním epilogu vznikla satirická groteska, která se snaží postihnout fenomén dnešní doby a to bulšit. Bulšit jako pojem pro žvást, blábol, cancání, kecy, mlácení prázdné slámy, pindání, tlachání, velkohubost. Žvanilové mívají narcistické rysy, bývají nečestní, mají nižší skóre osobnostního rozměru, nižší míru sebeúcty a chlubí se. Odpovědnost za svá sdělení žvanilové nepřejímají.

BULŠIT aneb Podezřelý analfabet, groteska čili Blbci v Čechách

• Scénář: Branislav Nušić a Petra Vitez Petao
• Překlad: Jaroslav Urban a Branka Kubešová
• Režie: Jaroslav Kodeš
• Dramaturgie: Petra Richter Kohutová
• Scéna, rekvizity: Pavel Macák
• Kostýmy: Pavel Macák a Lenka Ferenčíková
• Výroba scény: Petr a Václav Černých
• Realizace kostýmů: Jonáš Filip a Olga Psotová
• Hudba: Brass Band, J. Fučík a neznámý klavírní umělec
• Světla a zvuk: Pavel Hurych, Jan Kaška, Eva Kodešová a Václav Krycner
• Inspice: Naďa Hladíková

 

Osoby:

Okresní náčelník, Hejtman, Předseda, samolibý narcis          Jonáš Filip

Pan Mika, absurdní servila                                                                      Jakub Ružbatský

Pan Sveta, intrikánský slídič                                                                  Vít Šťastný

Andja, protřelá vampice                                                                           Lenka Svobodová Šťastná

Vera, natržená naivka z rodu drsoňů                                                   Tereza Šťastná

Strážník Rista, zemitý blb                                                                        Ladislav Valeš

BULŠIT JAKO POJEM

Anglické slovo bullshit, v počeštěné podobě bulšit, lze překládat slovy blábol, cancání, kecy, mlácení prázdné slámy, pindání, plácání, mít plechovou hubu, plkání, slintání, tlachání, velkohubost a žvanění. Má za sebou víc než tři století vývoje. Je možné, že pochází ze staré francouzštiny. Slovo bole v ní označovalo podvod, klam, lest. E.ric Patridge, lexikograf, tvrdí, že slovem bull začali v průběhu první světové války novozélandští a australští vojáci označovat chování britských velících důstojníků, kteří i v zákopech kladli důraz na leskle vyčištěné boty a zapnuté knoflíky uniforem svých podřízených.

BRANDOLINIHO PRINCIP

Obezřetnosti není nikdy dost. Brandoliniho princip říká, že množství energie nutné k zamítnutí žvástu je o řád větší, než je množství energie nutné k jeho vytvoření. Brandoliniho princip se podobá postřehu, který říká: „Než se pravda stačí obout, lež třikrát oběhne svět.“ Žvanění lze považovat za druh sociální praxe a jazykovou hru, která má sklon k tvorbě spirály: žvanění je příčina ještě většího žvanění.

BLBCI V ČECHÁCH

„Dle úředních zpráv z roku 1873 jest v Čechách 998 blbců. Přišel by tudíž v Čechách 1 blbec na 5.116 obyvatel. O příčině zvláštního úkazu je nejpodstatnější domněnka Francouze Saint-Layera,  který nehledá příčinu onemocnění v plemenu nebo rodině, ani v zaměstnání či bídě, nýbrž v pramenité vodě,“ praví zpráva z Národních listů v roce 1875. Analfabet, jeden ze zdrojů naší inscenace, v Čechách vyšel přesně o devadesát let později než tato zpráva. Náhoda?  Nemyslíme si…