Martin Balík o koronaviru

Máme v Kostelíku velké štěstí, že jedním z našich sousedů je i doc. Martin Balík, který pracuje jako přednosta kliniky intenzivní medicíny v 1. všeobecné fakultní nemocnici. Jako vysoce kvalifikovaný odborník se specializuje na možnosti a postupy léčení pacientů s velkými problémy a jeho klinikou tedy procházejí i nejtěžší pacienti s aktuálně velmi diskutovaným Covidem 19. Martin Balík je prvním lékařem v Česku, který léčil novým lékem remdesivir a velmi dobře zná ten nyní tak často diskutovaný koronavirus, který dovede zastavit celou ekonomiku.

V hodinové diskuzi jsme se v sobotu 12.9. dozvěděli, jak, kde a kdy virus napadá člověka, jaké je rizikové chování, jaké skupiny obyvatel jsou nejvíce ohrožené, ale také že lidské tělo si většinou dokáže s virem poradit.  Takže pokud je vám více než 60 let, jste velmi obézní, máte cukrovku 2. typu a jste muž, máte se čeho obávat. Zatímco mladý člověk, který je konfrontován s tímto typem viru, si snadněji s nákazou poradí a buď projde zcela bez příznaku, není tedy klinicky nemocný a pokud není ani testován, tak to vlastně ani neví, zda má rýmu nebo Covid 19. Celkem 95 % všech pozitivně testovaných patří do této kategorie.

V těchto dnech nás děsí velký nárůst pozitivně testovaných a politici vyhlašují různá karanténní opatření nejen v Česku, ale i okolo nás.  Používané PCR testy ale umí odhalit buď přítomnost nebo nepřítomnost záhadného viru, ale v žádném případě nejsou schopny měřit množství viru v těle pozitivně testovaného. Takže do kategorie pozitivně testovaného patří ten, kdo má v sobě desítky těchto virů, stejně jako další, kdo má v těle již miliony těchto malých organizmů. První si s viry snadno poradí a druhý musí ihned vyhledat lékaře a zahájit intenzivní léčbu. Proto pouhý počet pozitivně testovaných je vlastně hodně problematické číslo. Pozitivně testovaný totiž v 60 % neznamená nemocný, mnohem důležitější je počet skutečně nemocných, tedy těch, u kterých vypukly nějaké klinické příznaky nebo těch, kteří vyžadují intenzivní péči.

Celá karanténa a všechna opatření, která v březnu zcela zastavila ekonomiku, chod škol, obchod a cestovní ruch, byla vyvolána strachem ze zahlcení a zhroucení našeho zdravotnictví a nedostatečných kapacit na jednotkách intenzivní péče, které budou zahlceny těžce nemocnými s Covid 19. V polovině září je na intenzivní péči připraveno v celém Česku 1500 lůžek a obsazeno je 60 z nich.

Počet skutečně nemocných a pochopitelně i počet pozitivně testovaných pravděpodobně dále poroste, ale doc. Balík se nedomnívá, že by mohlo dojít k přetížení kapacit a ke zhroucení zdravotní péče. Současný nárůst je vlastně teprve první vlna této podivné choroby, kterou jsme v březnu drakonickými opatřeními zastavili a teprve nyní naplno propuká. Pokud se podaří projít touto vlnou ještě v průběhu září a října, budeme mít naději, že obvyklá chřipková epidemie v únoru a březnu již může proběhnout normálně bez spolupůsobení Covidu 19.

Jenom okrajově jsme se v naší diskuzi dotkli i role politiků a lékařů ve významných státních pozicích. Je jasné, že takto významné společenské téma je pochopitelně i politickým nástrojem a mnozí aktéři si na Covidu ohřívají vlastní polívčičku. Konečně vnímavý pozorovatel to může v mediích vidět prakticky každodenně a snad jsme vůči nesprávným, přehnaně hysterickým nebo naopak totálně zpochybňujícím názorům již alespoň trochu imunní. Povídání se skutečnými odborníky tomu výrazně napomáhá.

Na diskuzi s doc. Balíkem v Kostelíku přišlo nebo přijelo více než 50 lidí z Kostelíka, ale i ze sousedních obcí. Všichni získali objektivní informace a doporučení, která pomohou snižovat míru hysterie ve společnosti, ale současně i zachovávat základní obezřetnost.  Covid může v našem těle natropit pěkné problémy, ale současně není nutné kvůli němu se uzavírat do igelitových stanů a přestat komunikovat se svým okolím.

 

Toto jsou náhledy, kliknutím na obrázek se otevře do plné velikosti.

Koronavirus mediální masáž – vs fakta

Je skutečně ten Covid tak nebezpečný?  V čem je nebezpečný a proč?  Jsou razantní karanténní opatření opravdu nutná? A jsou také i účinná?  Jak dlouho budeme ještě žít s Covidem? Navždy? Pojedeme ještě někdy k moři bez rizika nákazy?

Také si kladete podobné otázky? Některé odpovědi možná najdete v Kostelíku.

Srdečně zveme všechny, které zajímá realistický pohled na šíření viru Covid 19  a odlišují skutečné, reálné a  mediálních dopady pandemie, na povídání s doc. Martinem Balíkem, který je vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty UK. Jako první v Česku podal pacientovi s Covid 19 experimentální lék Remdesivir.

Povídání s názem Koronavirus – mediální masáž versus fakta se bude konat v Kostelíku v kapli sv. Máří Magdaleny v sobotu 12,9.  2020 od 15:00. Tak si přijďte poslechnout názor odborníka a možná najdete odpovědi na některé otázky. Budeme rádi, když budete pozvánku šířit po vašich  sítích. 

A zde je pozvánka ke stažení v pdf. Pozvánka

 

 

 

Přílohy

Obnova Mariánské Týnice aneb jak se staví baroko

V sobotu 29.8. přijela do Kostelíka paní dr. Irena Bukačová,  ředitelka Muzea severního Plzeňska v Mariánské Týnici a hlavní duše  obnovy a záchrany krásného barokního skvostu u Kralovic. Mariánskou Týnici postavil Jan Blažej Santini – Aichel jako poutní místo plaského kláštera a později zrušil Josef II. Chrám střídal v 19. století vlastníky a nikdo nebyl schopen nebo ochoten udržovat nádhernou stavbu v dobrém stavu.  V chrámu jako důsledek chybějící péče propadla v roce 1920 hlavní kopule a později spadly i klenby v ambitu. Díky úsilí a velké práci celé řady nadšenců chrám, prelatura, ambity a vše ostatní dnes opět stojí a svítí svojí monumentalitou do krajiny. Posledních 30 let, kdy barokní klášter vstává z ruin, je hlavním hybatelem paní PhDr. Irena Bukačová, která organizuje, zajišťuje a pečuje o Národní kulturní památku. Postupně okolo sebe vytvořila skupinu stejně nadšených odvážlivců, kteří se pouští do barokního stavění, poznávají, jak tehdejší zednici a tesaři stavěli kopuli chrámu s obrovským rozpětím, na kopuli lucernu a ještě na lucerně věžičku s bání, jak se projektuje a obnovuje ambit, jak se dělá barokní výzdoba, která přesně odpovídá duchu a smyslu barokního vnímání světa. Každý výjev na stěně nebo v kopuli má svůj duchovní význam, přesně odpovídá tradici cisterciáckého vidění světa a znázorňuje témata podstatná pro duchovní společnost 17. nebo 18. století.

Tým okolo paní Bukačové s entusiasmem a vírou v dobrý výsledek zahájil práce na obnově celého areálu v 90. letech. Roku 2005 se podařilo dokončit stavbu kopule a zastřešit hlavní chrám, postupně bylo opraveno proboštství, existující západní ambit. V roce 2020 bude dokončen i symetrický východní ambit podle původních plánů Santiniho – Aichela, který ale v době, kdy klášter fungoval, nikdy nebyl dostavěn. Teprve 300 let po vypracování návrhu stavby bude celý areál dokončen a Santiniho dílo bude dovršeno.

Paní Bukačová v Kostelíku nadšeně, ale přitom s obrovskou pokorou, vyprávěla o celé práci, výklad doprovodila celou řadou unikátních fotografií z historie ale i ze stavby kopulí a více než 30 posluchačů nadšeně poslouchalo. Nádherný zážitek, děkujeme za něj.

V Kostelíku vyprávěl dr. Eduard Stehlík

Po čtyřech letech opět přijel do Kostelíka vojenský historik dr. Eduard Stehlík. Jako téma si vybral účast českých vojáků v zahraničních misích a vojenských operacích. Moderní česká armáda si získávala od 90. let postupně svoje ostruhy účastí ve vojenských misích nejprve v operaci Pouští bouře v Kuvajtu, v bývalé Jugoslávii, v Iráku a v řadě operací v Afganistánu, ale i na dalších místech světa. Dr. Stehlík dovede poutavě vyprávět nejen o nasazení vojáků, ale jako důstojník armády zná i výstroj a výzbroj vojenských jednotek, různé druhy zbraní a dovede poutavě popsat změny ve vybavení armádních specialistů od devadesátých let až do současnosti. Bohužel nedílnou součástí vojenských operací je i smrt a je proto velmi důležité připomínat hrdinství našich vojáků, kteří padli v zahraničí ať již dílem útoku protivníků, anebo někdy také bohužel náhodně nebo třeba při dopravní nehodě.  Každá vojenská operace Armády ČR v zahraničí přináší neocenitelný respekt a důvěru v české ozbrojené síly a ve všech operacích, kterých se účastnila naše demokratická armáda, jsme uspěli. Naši vojáci velmi významně přispěli k šíření dobrého jména naší vlasti.

Dr. Stehlík má dar prokládat často tragické příhody smrti našich hrdinů v zahraničí úsměvnými historkami z jejich bojového nasazení a dovede někdy vážné chvíle odlehčit a ukázat vojáky v lidském světle. V Afganistánu na jednom ze stanovišť se postupně a pomalu začal k základně přibližovat místní občan v tradičním dlouhém oděvu. To je pochopitelně riziko, kdy nevíte, co je schované pod dlouhým kaftanem. Proto ho vojáci z hlídky velmi bedlivě sledovali a stanovili si hranici, kterou již z bezpečnostních důvodů, tento neznámý nemůže překročit. Když se již téměř natahovaly uzávěry od zbraní a místní Afgánec byl již nebezpečně blízko, najednou promluvil: „Nejste z Brna, já jsem tam studoval“.

Poutavé vyprávění dr. Stehlíka sledovalo v kapli 30 posluchačů, kteří byli nadšeni. Pevně doufáme, že se i dr. Stehlík v Kostelíku cítil velmi dobře a že za rok opět přijede s dalším ze svým témat.

Po diskuzi s dr. Stehlíkem jsme se ještě sešli na návsi a do pozdního večeru jsme společně poseděli, popili a dobře jsme se poměli.