Svátek práce
Na prvního máje nejen pod rozkvetlým stromem líbáme naše dámy, ale také jsme přiložili ruce k dílu. Radim posekal cestu na vyhlídku a Jarek společně Milanem opravili schody vedoucí k naší vyhlídce, zpevnili kládami a kameny jednotlivé stupně tak, aby pro každého byl přístup na vyhlídku bezpečný a pohodlný. Moc nás těšilo, že jenom za tu chvíli na vyhlídku přišlo asi 20 lidí, kteří obdivovali nejen úchvatný výhled do údolí Berounky a širokého okolí, ale také krásnou stavbu, která nemusí vyčnívat někde na obzoru, ale přesto nabízí velmi krásné pohledy do kraje. Těší nás, že se lidem tohle místo v Kostelíku líbí a že se sem rádi vrací. Moc nás také těší všichni slušní návštěvníci, kteří si vše, co na vyhlídku přinesou, zase také odnesou a nenechávají v lese nebo na cestě papíry nebo jiné nehezké pozdravy pro příští návštěvníky. Máme to tu hezké a jsme za to rádi.
Čarodějnice
I uprostřed týdne se v Kostelíku stejně jako na mnoha místech okolo nás konaly čarodějnice.
Ve středu 30.4. jsme společně s Jarkem a velkým Láďou připravili hranici, Eja a Stáňa vyrobily čarodějnici, Milan přivezl stoly a lavice a úderem 8 hodiny večerní začala v Kostelíku Filipojakubská noc. U ohně se nás sešlo celkem 24 lidí všech věkových kategorií od nejmenších batolat až po zasloužilé seniorky. Pagoda rychle vzplála a čarodějnice mohla uletět někam mezi strašidla, pověry a příšery. Přivítali jsme také nové posily do našeho občanského sdružení.
U ohně šly na dračku skvělé bramboráky od Jany, Láďa rozdával chlebíčky, víno a pivo teklo proudem a vedly se řeči. Mluvili jsme o tom, co připravujeme, jaké bude léto v Kostelíku, jaké byla zima, dlouho jsme se neviděli.
Nebe bylo plné hvězd a ozdobené srpečkem měsíce nad západním obzorem. Naše tradiční strachy z deště byly ty tam a velké večerní a noční teplo nenutilo nikoho z nás oblékat teplé mikiny. Hřál nás oheň, jiskřičky létaly vysoko a zdobily noční nebe.
U ohně jsme vydrželi až do půlnoci a jeden romantik, tedy já, až do jedné ráno kontroloval zvolna dohasínající oheň. Ráno jsme s Milanem uklidili stoly, lavice, odvezli zbývající proviant a uklidili naše ohniště tak, abychom zase za rok mohli přijít na krásné místo nad Kostelíkem a obdivovat a oslavoval tu čaruplnou Filipojakubskou noc.
Fotky v galerii se po kliknutí otevřou a zvětší
