Kostelík na vodě již po šesté
V sobotu 22.7. jsme již po 6. jeli Berounku. Stejně jako loni jsme vybrali trasu z Liblína do Zvíkovce a již dopředu jsme se těšili na mokré zážitky. Ráno na návsi jsme se málem nevešli do mikrobusu Mikroregionu Balkán, tolik nás jelo. Ale popořadě. Nejprve se sluší vyjmenovat, kdo se vlastně s námi letos vypravil na vodu:
- 2 lodě od Volfů ve složení Kevin, Lizzie, Robie a Kate
- Ivana a Michal Černých
- Ctibor a Alena Perlíni
- Robert Marek
- Renata Letová
- Honza a Lucka Korfovi
- Statkáře zastupovala silná skvadra Sláva s Evou, Jarek a Věra a 3 holky Okačovy
- 3 Eliášci
- a Radim.
Dohromady 23 lidí se vešlo na 11 lodí, které jsme měli půjčené od ochotné a vstřícné půjčovny Berounka.cz
Po příjezdu na tábořiště na Kobylce pod Liblínem jsme chvilku čekali na lodě a pak jsme již převzali lodě, rozdělili posádky a hurá na vodu. První jez pod liblínským mostem jsme zvládli bez problémů a pouze Kraťáci najeli na kámen. Vodu z lodě jsme vylili a již jsme nadšeně jeli dále směrem na Rakolusky. Sluníčko svítilo, vítr foukal do zad, voda byla krásně teplá, takže jsme za chvilku stáli a koupali se v řece. Jedeme krásnou téměř panenskou přírodou, na vodě není s námi moc lodí, prostě si to užíváme. Při soulodění koluje flaštička a za chvilku jsme v první třetině na rybárně Rakolusky, kde zastavujeme na česnečku a pivečko. Mezi Třímaneckými skalami proplouváme po malých peřejkách a za chvíli jsme na jezu pod Hřešihlavy tedy na Podkrašovském jezu, krásně proplouváme vpravo, chvíli z lodí obdivujeme dominantní zříceninu Krašov a za chvíli stojíme u velkého tábořiště vpravo. Restauraci u Bobika vynecháváme a jdeme na oběd k Mlokovi a dobře se pomějeme.
Pokračujeme jenom kousek na tábořiště u Potůčku, kde mají skvělá grilovaná kuřata, ale po obědě dáváme jenom pivko. Kousek před námi je Lejskův mlýn, ten proplouváme zase vpravo starým splavem a to již se blížíme pod Chlumskou stráň, kde se trochu zhoupneme na vlnách. Sledujeme změny na monstrozní stavbě na Ptyči, která je po sundání velkých věží a části nadzemní nástavby již ne tak obrovská a za chvíli naposled zastavujeme u kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech.
Na konec nás čeká již jenom kousek po oleji do Zvíkovce a spokojeně přistaneme, někdo se ještě koupe, vracíme lodě a loučíme se s letošní vodou. Závěr na Chříčském pivu U Varských byla jenom třešinka na dortu.
fotky následují v dalším článku
Tisková oprava:
První se udělala Ivana Č, která spadla do vody už při nastupování do lodi a pak se cvakli ještě Eliášci u Třímanské skály.
Tisková oprava vyžádána rodinou Kratochvílů.
Kostelík na vodě foto
Zde je několik fotografií ze skvělého dne na vodě. Díky Robertovi za skvělé fotky
A zase platí: toto je náhled, jednou klinout a fotka se zvětší, ještě jednou klinout a uvidíte plnou velikost fotky.
Berounka se skvěle vydařila – doplnění
Včera jsme s OS Kostelík byli na vodě a DOKONCE TEKLA, místy. Vyrazilo nás celkem 18 i se Samíčkem, který jel jako porcelán, ale i tak jsme potřebovali 9 lodí. Naštěstí je pro nás měli. Zkušení vodáci Láďa a Láďa vzápětí vytvořili vlastní družstvo a my ostatní jsme odrazili od Varských ve Zvíkovci a jeli dolů řekou . V čele jeli zkušení vodáci Sláva a Irenka spolu s Jardou a Věrou a Robertem, zadní voj tvořil Miloš Okáč s vnučkou a všichni od Perlínů a Volfů. (viz poznámka dole)
Na vyhlídce Na Plazích výkony sledovala Paní Okáčová s Veronikou a dokonce jsme stihli i zamávat. Jez u pily jsme zvládli všichni bez obtíží a okolo Komářího ostrova jsme se pomalu blížili ke Skryjskému jezu. Je hezky upravený až na jeden kámen, ale tomu se dalo vyhnout, takže jsme si to alespoň se Ctiborem zkusili a dali jsme to bez problémů. V Ahoji jsme ochutnali místní pochoutky a dohnali nás Láďové ale vzápětí vyrazili na další štaci po proudu.
Okolo Týřova a Týřovické skály jsme propluli raz dva a pak jme minuli Čertovu skálu a Kněžskou skálu (obě vpravo) a mířili k Rozvědčíkovi. Skvělé ovocné knedlíky, i když na ně Samíček musel čekat dost dlouho a další pochoutky nás příjemně potěšily a tak jsme se ani nestavili u Proškova přívozu a nešli se podívat do památníku Oty Pavla. Nezabudický jez jsme již snesli skoro jako profíci a okolo Višňové ve vedru jsme místy i soulodili. V příjemné hospůdce na konci Višňové jsme naposled zastavili na pivíčko, kafíčko, polívčičku. Poslední malý kousek jsme všichni zvládli bravurně, jez v Roztokách jsme přenesli v cuku letu, zastavili jsme přesně pod mosty. Než jsme vynesli a uklidili lodě, už tam na nás čekal autobus, všechno jsme vrátili a před 19:00 jsme byli všichni zpátky v Kostelíku.
Na lodích jsme podle kilometráže ujeli 19.1 km a dost možná leckoho z nás po dojezdu bolela …. (tam kde končí záda a začínají nohy).
Krásné počasí, příjemné teplo, vítr do zad, žádná katastrofa. Ideální den.
OPRAVA
Na základě oprávněné stížnosti paní Okáčová vysvětluji, že zadní voj tvořili Perlínovi a Okáčovi pouze ze začátku. Pak se Miloš rozjezdil a držel se vpředu.
Fotogalerie z Berounky 2014
Jednou kliknout a fotka se zvětší, ještě jednou kliknout a fotka bude v plné velikosti
Fotky Stáni z vyhlídky
Fotky Roberta Marka z lodě
Berounka 2014 aneb Kostelík na vodě
OS KOSTELÍK letos potřetí uspořádalo vodácký výlet ze Zvíkovce do Roztok. Krásný den, krásné zážitky a nové zkušenosti. Letos jsme vyrazili ve složení Petr a Líba, Robert, Jiřina Krejčová, Robbie a Lizzie Volfovi, Sláva s Irenkou a Radim, Tedy pouze 9 lidí do celkem 5 lodí. Na návsi nás doprovodily ještě Stáňa a Věra Perlínovy s Garpem a Noirin Volfová. Perlínky sehrály důležitou roli fotodokumentátorek z vyhlídky na Plazích.
Vyrazili jsme v klidu od Varských a minuli jsme všechny pilíře mostu a v hejnu dalších vodáků jsme plynuli k první překážce, rozbitému jezu u pily. Vody je po deštích přece jenom trochu více, a tak jsme za moment u prvního jezu. Zde byl letos kámen úrazu, ostrý vyčuhující šutrák přesně uprostřed splavu se ukázal jako neoblomný, a tak poslal ke dnu jak Slávu s Irenkou, tak i Radima s Jiřinou. Žádné škody, až na jeden ztracený klobouček, ale nenastaly, lodě jsem vylili a pokračujeme za bouřlivého zdravení suchého výsadku na vyhlídce dále. Okolo nově postavené rybárny na našem břehu i okolo nového obrovského srubu pod Čilou jedeme v konvoji lodí až ke Skryjskému jezu, který je upraven tak, že je prakticky nesjízdný. Vodáci před námi, kteří se jez pokusili sjet, suší věci o kousek níže a z jezu trčí pádlo. Jez obejdeme a za chvíli přistáváme u Ahoje. Než dojdeme pro pivo, vlastně všichni téměř uschneme a přitom není na vodě takové vedro jako loni.
Po přestávce jedeme dále okolo nejkrásnějších míst Křivoklátska. Před námi je zřícenina Týřova, za chvíli Týřovická skála, Kouřimecká rybárna vad ní Pleše, kde jsme byli před dvěma lety, Čertova skála, krásné zelené údolí, srdce budoucího Národního parku Křivoklátsko. V drobných peřejkách se rychle blížíme k Rozvědčíkovi, kde se zastavujeme v příšerném bahně a vystoupit z lodi na břeh a neupadnout bylo velké mistrovství, však také Robert v bahně klouzal lépe než Laurel nebo Hardy. Příjemná zastávka s dobrým jídlem a jedeme dále okolo všech Višňových, kde je stejně jako pokaždé narváno, až k hospodě u Jezzu, kde dáváme poslední pivo nebo dvě, dál jedeme přes jez do Roztok k mostu, vyndáváme lodě na břeh a naše Berounka 2014 končí.
Fotky jsou v samostatné fotogalerii.